Taková otevřenost u nás překvapí. Opatrní hostinští se tak přímočarému vyjadřování a zveřejňování politických postojů vyhýbají, protože tuší, že by si odpudili hosty nesdílející jejich pohled na svět. Jára Zahradník, jak se podepisuje šéf od Svině na internetu, je ovšem patrně razantní muž, neboť má ve zvyku jít rovnou k věci: „Stará svině není žádná zkurvená restaurace. Stará svině je obyčejná hospoda." Ohledně názvu praví: „Má-li někdo za to, že hospoda se zove po mně, nechť má i nadále." Po této formulaci navzdory sytosti té předcházející je pochopitelnější, proč si Jára píše za jménem „dr. h. c." Doctor honoris causa má prostě srandu rád a baví ho provokovat.

Rýsuje se tady ovšem jistý politologický problém. Podle zafixovaného mediálního stereotypu o lidovosti by uvedené indicie nasvědčovaly tomu, že toto prostředí (rum, kořalky, pivo a zákaz zdrobnělin ve výrazivu plus povznesená obhroublost projevu) by mělo svědčit spíše příznivcům a voličům současného prezidenta. A ono je to naopak. Že by se antizemanovci rozlézali z kaváren do periferních putyk? To by mohlo vážně rozkolísat českou politickou scénu. Po zániku rozlišovacích znaků mezi pravicí a levicí by se přeskupily i fundamentální vrstvy politické gastronomie. Pivaři by se názorově přiblížili vinařům a milovníci kávy by přestávali ohrnovat nos nad konzumenty rumu a zelené a jisté kosmopolitní košer prvky by naleptaly tradiční hodnoty českých zabijaček. Pokud jsme skutečně svědky takových dalekosáhlých přesunů, pak není daleko doba, kdy kultura ovaru bez odporu ustoupí invazi kebabů. Trestuhodně jsme podcenili ochranu vnějších hranic Evropské unie a nikdo nezná odpověď na otázku, co si počneme s našimi prasaty, až vepřové zmizí z jídelníčků. V úvahu přichází export do Číny.