Kritérium užitku je vždy selektivní, protože zisk pro všechny je čirá absurdita. V zásadě tedy jde o mocenské prosazení záměru, nikoli o zájem společenství či státu.

Prezentace protipovodňového opatření na Berounce tak ve skutečnosti testuje sílu nátlakových zájmových skupin. Na jedné straně se kolem vemene veřejných financí tiše shlukují stavební firmy, které budou promlouvat ústy majitelů nemovitostí na dolním toku řeky. Na druhé straně tahají za kratší konec nestrukturované síly zvané veřejnost, za níž budou mluvit jednotlivci z řad turistů, milovníků přírody nebo ti, které dnes vůbec nikdo neposlouchá, totiž lidé se starostí o kulturní identitu národa.

Jsou vytipována čtyři místa, kde by se dala postavit past na povodně. Šlo by o hráz, která by se uzavřela jen při průtoku dvou a víceleté vody. Bráno proti proudu řeky jsou to tyto lokality: Roztoky u Křivoklátu, Branov, Nezabudice, Čertova skála. Už jen při vyslovení těchto jmen chodí soudnému člověku mráz po zádech. Viděli jste někdy ta údolí? Málo tak pohledných míst má naše země, málokde se dějiny tak hmatatelně uchytily v krajině. Jenže vysvětlujte to lidem, kteří jsou stejně jako kdysi Ford přesvědčeni, že historie neexistuje. Lesy, kde lovili už Přemyslovci, gotický kostel v Dolanech, zřícenina hradu Libštejn, ostrov pod Týřovem, tůně pod Branovem, kde potkával ryby Ota Pavel, to je přece méně než nic.