Reprezentativní svazek esejů nabízí životní myšlenkovou summu ústřední postavy českého divadla poezie. Kovářík (1934) se stal vyhledávačem talentů a dveřníkem při jejich vstupu do literatury pro několik generací českých básníků a jeho zásluhy jsou nehynoucí. Z předložených textů vyplývá, že autor se cítil být nejen interpretem, ale do jisté míry spoluautorem básnického poselství, když nabývalo akustickou podobu. Orten, Zahradníček, Diviš, Havlíček a samozřejmě i mnozí další procházejí Kováříkovým životem jako jeho svérázní duchovní dovršovatelé, jako druhové věčných úchvatů i pochybností. Vznikla svérázná osobnostní komentovaná antologie nejen českého básnictví převážně 20. století.
André Maurois: Dějiny Francie (Nakladatelství Lidové noviny 2000/ překlad Miroslav Drozd, Andrea Borovičková)
Po zvolení Emmanuela Macrona za prezidenta začala se Francie zřetelněji zapojovat do procesů na evropské scéně. Je na čase připomenout si, jak je osud tohoto státu neodmyslitelně vnořen do řečiště kontinentálních dějin, a dovolit si pohled přes okraj aktuálních událostí. Mauroisův (1885–1967) přístup se k tomu velmi hodí, protože autor nepíše dějepis, nýbrž úvahy o historii. Rád cituje zajímavé výroky a má sklon psychologizovat jednání vůdčích osobností. „Dáte-li úřad člověku, který má sklon k pomstychtivosti, je to jako dát meč do ruky zběsilcovy." Kardinál Richelieu. Myslím, že i naše sezónní zkušenosti dávají tomuto státníkovi přes propast staletí za pravdu. Role žen ve francouzské politice!
Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn a kolektiv autorů: Encyklopedie českých klášterů (Libri 1998)
Hledáte-li cíle prázdninových poznávacích výprav a zajímá-li vás architektura a její dějiny, myslím, že se bez této knihy neobejdete. Nemusíte studovat úvodní text Tisíc let vzestupů a pádů řeholního života v Čechách, stačí vyhledat v abecedně řazených místopisných heslech příslušnou lokaci a nastudovat ji. Během návštěvy zvoleného objektu se vám pak podaří přečíst jej důkladněji, než by vám dovolil běžný komentář průvodce. Teprve s touto publikací v ruce si uvědomíte, jak je laické oko slepé. A to vůbec nemluvím o Praze. V organismu jejích ulic a domovních bloků se skrývá takové množství klášterních staveb, že to při zpětném pohledu například na dnešní náměstí Republiky vypadá jako souvislá církevní zástavba.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
