Předně: co je cílem této ryze předvolební informace, když přece je známo, že k neštěstí došlo cca před rokem? Odpověď je zřejmá: poškodit volební šance Jiřího Kobzy, případně jej přimět odstoupit z kandidátky, o čemž svědčí i výzva Jany Bobošíkové, která z pozice lídryně kandidátky Stačilo! v daném kraji výslovně redaktoru Pšeničkovi řekla, že právě to by měl Kobza udělat.
Podobných příběhů máme už v paměti řadu. Takzvaná Klausova vila v Davosu před volbami v roce 1998, kterou zfabrikovali lidé kolem vedení zpravodajství TV Nova. Po volbách, v nichž Klaus uspěl skoro čtyřnásobně oproti odhadům, se za to pak vedení Novy muselo omlouvat, protože to byl čirý výmysl, dnešním slovem fake.
Nebo v roce 2021, když redaktorka Čápová z Investigace.cz jen pár dní před volbami zveřejnila „informaci“, že Andrej Babiš vlastní na Azurovém pobřeží zámek, který je z hlediska pořízení, zdanění atd. podezřelý. Čápová zapomněla dodat, že nejde o zámek, ale procovské přímořské sídlo, víceméně novostavbu mající pouze v názvu slovo chateau, což, pravda, znamená francouzsky zámek, ale tato budova jím jistě není. Navíc si ten dům Babiš pořídil v roce 2009, tedy dlouho před svým vstupem do politiky. Další „opomenutí“ redaktorky Čápové spočívalo v kritice metody nákupu domu, tj. přes off-shoreové prostředníky. Jenomže ouha – v té době ještě tento typ obchodů nekolidoval s žádným zákonem. Cíl? Oslabit šance ANO. Ostatně sama Čápová přiznala, že o věci věděla už 9 měsíců a jen čekala na vhodný okamžik ke zveřejnění. A ten přišel, jak jinak, před volbami.
A to už vůbec nemluvíme o příkladech ze zahraničí, kdy aféra Clinton – Lewinská je jen asi nejznámější toho druhu. Taky asi proto, že inspirovala tvůrce (mj. Dustin Hofgman a Robert De Niro) k vytvoření možná vůbec nejlepšího filmu na téma mediální manipulace – Vrtěti psem.
U kauzy Kobzových dalmatinů je třeba si položit několik otázek: Odkud vzal redaktor Pšenička zdrojovou informaci a proč s ní přichází až po roce od události samé? Komu tak asi může posloužit Kobzovo pošpinění v médiích před volbami? A last but not least, Pšeničkovo srovnání Kobzova příběhu s příběhem poslankyně Balaštíkové je velmi nechutné a umělé. Balaštíková přiznala, že písemně s kýmsi komunikovala o úmyslném zabití psa (jejího ex-partnera). Opravdu je redaktor Pšenička přesvědčen, že Jiří Kobza byl veden nějakými srovnatelnými pohnutkami?
Ano, celá věc je velmi smutná, zejména u připomínky, že šlo o zmaření dvou životů. Psích, ale to není úplně podstatné. Ale vytahování staré záležitosti, kterou navíc doslova oplakala celá rodina, jako předvolební eso, je hnusné. Jedním slovem chucpe.
Abychom byli komplet v obraze, požádali jsme o stanovisko Jiřího Kobzu. Poslal nám toto. Myslím, že kdo chce, leccos z něj pochopí:
„Toto je jediné prohlášení, které k této události vydávám, protože nebudu rodinné události řešit přes média.
Ta smutná událost se stala před rokem, kdy jsem procházel velmi turbulentní situací v rodině, která se mi díky mojí poslanecké práci rozpadla. Bohužel došlo k tomu, že při odjezdu z domu, aby psi neutekli, protože v okolí háraly fenky, jsem je zavřel do odstaveného auta. Bylo příjemné počasí při zatažené obloze. Cestou se mi ale udělalo nevolno, musel jsem zastavit a odpočinout si, a tak jsem byl pryč déle, než jsem počítal. Během mé nepřítomnosti se ale obloha protrhala a vysvitlo slunce. Ta smrt dvou psů, které jsem měl moc rád a kteří než přišli k nám, tak za sebou měli docela pohnutou historii (jeden měl zmrzačenou oháňku a druhý byl úplně hluchý), a u nás našli domov, mne dosud velice trápí. O to víc mne pobuřuje mediální zneužití této naší rodinné tragedie pro politické cíle.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
