Mnozí tomu možná opravdu i věří - ať již se jedná o hradní „práčata“ typu Vratislava Mynáře anebo o některé Zemanovi skalní příznivce v ČSSD. Většina však tento argument používá ryze účelově. I oni, zběhlí političtí pragmatici, totiž moc dobře vědí, že je tomu přesně naopak: Bohuslav Sobotka pochopil výsledky ostravského sjezdu velmi dobře.
Předně je potřeba zdůraznit, že institut stínové vlády se v české politice ustálil jako primárně marketingový nástroj a jako tým lidí, které si předseda opoziční strany vybírá podle svého uvážení, nikoliv na základě rozhodnutí stranických orgánů. Připouštět či dokonce extendovat debatu o složení stínové vlády jakoby se jednalo již o vládu reálnou, handrkovat se o neexistující křesla, to je bohužel jedna z chyb, kterou se ČSSD před volbami dopouští. Ti, kteří tak činí, by si měli uvědomit, že pak slovo „alternativa“ ve spojení k současné politické situaci a vládě ztrácí u potenciálních voličů ČSSD ten správný náboj.

Jinak řečeno: když se kluci hádají už teď, když tam ještě ani nesedí, jak to asi bude vypadat, až tam budou? Mám dojem, že mnozí představitelé ČSSD dělají chybu, že nechodí do hospody a neposlouchají pozorně některé debaty najmě u štamgastských stolů pod televizí. Mnohdy jsou totiž tyto „nálady“ přesnější, než průzkumy veřejného mínění…

Stejně tak by si někteří lidé měli dávat pozor na to, aby jejich výroky byly konzistentní. Důvěryhodný politik prostě nemůže jeden den sebevědomě směrem k novému prezidentovi prohlašovat, že „sociální demokracie se bude řídit z Lidového domu“, aby krátce nato s vážnou tváří kritizoval složení stínové vlády s odkazem, že je v ní – jednoduše řečeno – málo prezidentových přátel. Platí železné pravidlo politiky, že nejhorší, co se politikovi může stát je, že se stane směšným.