Vyhrál poměrně těsnou většinou nad svým rivalem z řad pravice K. Schwarzenbergem. Zeman dokázal zvítězit i přes soustředěnou a osobně cílenou mediální kampaň pravicových médií, která se v tomto týdnu předháněla v očerňování bývalého předsedy vlády, kdežto ministra zahraničí prezentovala jako dobrotivého a laskavého knížete, který to myslí s lidmi jen dobře. Tato negativní kampaň se však minula účinkem a spíše M. Zemana v konečném důsledku posílila.

Prezidentské klání provázely od začátku emoce, které byly dovedeny v některých případech až do krajností. ,,Militantnější " příznivci K. Schwarzenberga se snažili v české společnosti utvořit dojem, že volba ministra zahraničí je tou jedinou správnou, protože lidé volí budoucnost této země, naproti tomu M. Zeman ztělesňuje pouze politickou minulost. Bez věcné znalosti stále opakovali pravicovou mantru o tom, že M. Zeman je hlavním strůjcem opoziční smlouvy a že tato dohoda dvou tehdy nejsilnějších stran ODS a ČSSD byla symbolem čtyřleté éry korupce a nejrůznějších lžikauz. Přitom opoziční umožnila vzniknout vládě, která byla úspěšná, neboť vyvedla zemi z hospodářské krize po pětileté vládě pravice, ozdravila bankovní sektor a přivedla do České republiky významné zahraniční investory.