Jeho čin měl probudit český národ z letargie husákovské normalizace, jejíž nástup Palach vnímal velmi citlivě. Palachovu sebevraždu tehdejší režim ignoroval a snažil se ji propagandisticky ,,přikrýt“. Palachovo sebeupálení nebylo jediným činem svého druhu, po něm – 25. 2. 1969 - následovala smrt osmnáctiletého studenta J. Zajíce a v dubnu stejného roku se upálil dělník a delegát vysočanského sjezdu E. Plocek.
Málo se ví, že tito tři mladí lidé, kteří se nesmířili s normalizačním režimem, nebyli jedinými ,,živoucími pochodněmi“. Po nich se upálili například J. Hlavatý či M. Malinka a další. Již v září 1968 spáchal na sportovním stadionu v Polsku demonstrativní sebevraždu sebeupálením R. Siwiec, v lednu 1969 pak maďarský student B. Sándor.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz