Petr Duchoslav: Před 80 lety abdikoval T.G. Masaryk

14.12.2015 21:12 | Zprávy

Před 80 lety, 14. 12. 1935, oznámil první prezident československého státu T. G. Masaryk rezignaci na svou funkci, již zastával od roku 1918. Byl zvolen celkem čtyřikrát (jako např. americký prezident Franklin D. Roosevelt) - v roce 1918, 1920, 1927 a 1934, kvůli čemuž se musela upravovat i ústava. Masaryk byl od počátku samostatného státu ústředním spojovacím politickým článkem, bez něhož by zcela jistě republika vypadala jinak.

Petr Duchoslav: Před 80 lety abdikoval T.G. Masaryk
Foto: Archiv
Popisek: Tomáš Garrigue Masaryk

V roce 1934 byl T. G. M. zvolen do prezidentského úřadu naposledy. Jeho volbu provázel skandál, který ztropili komunističtí poslanci, když frapantně narušili svým nevybíravým chováním důstojnost volby, a na protest proti Masarykovi vyvěsili provokativní transparent ,,Ne Masaryk, ale Lenin". Na K. Gottwalda (kandidoval demonstrativně proti Masarykovi, získal 38 hlasů), V. Kopeckého a J. Štětku byly za protistátní jednání vydány zatykače podle zákona na ochranu republiky z roku 1920. Je zajímavé, že podle tohoto ,,buržoazního" zákona odsuzovali těsně po únoru 1948 komunisté své politické oponenty až do přijetí ,,svého" zákona na ochranu republiku v říjnu 1948.

O rok a půl později neměl pětaosmdesátiletý prezident již potřebné síly na další výkon náročné funkce, která pro něj byla značně vyčerpávající. Špatně hovořil, ochrnula mu polovina těla, psát mohl jen s pomocí svých spolupracovníků. Začalo se čím dál víc hovořit o jeho nástupci. Sám doporučil v říjnu 1935 svého nejbližšího spolupracovníka z let prvního odboje dr. E. Beneše, toho času ministra zahraničí a předního představitele národně socialistické strany, pro niž napsal v roce 1930 podstatnou část stranické programatiky (tzv. Benešův program). O svém záměru zpravil i předsedu vlády M. Hodžu.

Volba E. Beneše však byla velmi nervózní a Beneš neměl zdaleka zvolení jisté. Proti němu se postavila část agrárníků vedené R. Beranem. Začátkem prosince oznámila pravicová frakce agrárníků spolu s živnostenskou stranou společnou kandidaturu profesora botaniky B. Němce, za jehož kandidaturu se postavilo Národní sjednocení, jež vzniklo v roce 1934 sloučením národní demokracie, Národní ligy a Národní fronty, i Gajdovi fašisté. Národní sjednocení původně kandidovalo K. Kramáře, prvního předsedu vlády čs. státu, ten však později svou kandidaturu zejména kvůli vysokému věku stáhl.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Opravdu potřebujeme migranty?

Řada politiků včetně vás tvrdí, že ano, protože Evropa stárne a chybí pracovní síla. Ale není to chyba vás politiků, že jste neudělali více pro vyšší porodnost? A s tou prací není spíš problém v tom, že firmy hledají levnou pracovní sílu, že kdyby platili v ČR určitě více, že by nebyl nedostatek záj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

P. C. Roberts: Konflikt na Ukrajině se vymyká kontrole

15:57 P. C. Roberts: Konflikt na Ukrajině se vymyká kontrole

Neochota nebo neschopnost ruského prezidenta Putina rychle ukončit konflikt s Ukrajinou povede ke st…