Ani rok 2021 evidentně nepřesvědčil domácnosti, aby se začaly zbavovat úspor nashromážděných v prvním roce covidu. Míra úspor sice poklesla o jeden procentní bod, ale i tak zůstala dvacetiprocentní. Svoji roli sehrávala opatrnost na jedné straně a omezené příležitosti utrácet na straně druhé. Zejména ve druhém případě sehrávaly roli lockdowny, které se podepsaly v nižších útratách za zboží a služby, včetně cestovního ruchu. Ještě na konci loňského roku tak domácnosti utrácely za zboží krátkodobé a střednědobé spotřeby méně než před covidem. Totéž platí zcela nepřekvapivě i o službách. Samozřejmě, díváme se na čísla ve stálých cenách, a navíc sezónně očištěná, aby bylo zřejmé, jaký objem zboží a služeb lidé vlastně pořizují.

Disponibilní důchod, který měly domácnosti loni k dispozici na spotřebu a investice se loni zvýšil o 6,2 % a na rozdíl od pandemického roku 2020 jej nahoru táhly především mzdy, a nikoliv sociální dávky. Na první pohled jde o docela vysoké číslo, avšak s ohledem na akcelerující inflaci v závěru roku, se růst reálné kupní síly domácností postupně zastavil.