Vyloučíme-li ropu, tak se výsledek obchodu ve skutečnosti od začátku roku s výjimkou slabého dubna stále zlepšuje. Druhým důvodem, proč si s vývojem zahraničního obchodu nemá smysl příliš lámat hlavu je fakt, že export jede na plné obrátky. Meziročně roste o více než 10 % a opět především díky úspěšnému tažení tuzemských automobilek převážně na evropském trhu. Podobně dobře se ovšem daří i dalším průmyslovým firmám, ať už v rámci strojírenství, výroby elektrických zařízení nebo elektroniky. Výsledky exportu předznamenávají, že i květnový výsledek průmyslu, který přijde na řadu v pátek, bude velmi solidní, a že si průmysl i nadále udržuje pozici lídra celé ekonomiky a nakonec i zaměstnanosti. (Více ZDE)

S růstem spotřebitelské a letos konečně i investiční poptávky přichází i vyšší tlak na dovozy. Tentokrát tempo dovozu překonalo dynamiku vývozu, i když opět především v důsledku zmíněného vývoje u komodit. Současně je ovšem třeba počítat s tím, že růst dovozů je v dané fázi ekonomického cyklu přirozené a s ohledem na dovozní náročnost tuzemské produkce, investic a částečně i spotřeby, by nemělo příliš překvapovat. Z tohoto důvodu je proto vidět silný nárůst dovozu strojů a komodit pro další zpracování (např. základních kovů). Navíc díky posilující koruně se import do ČR zlevňuje, čímž roste jeho konkurenční výhoda a navíc bude časem brzdit i růst cen na českém trhu.