Z údajů statistického úřadu vyplývá, že se zastavil růst cen potravin, které v průměru stojí stejně jako loni touto dobou. Otázkou je, jak dlouho to může vzhledem k extrémnímu počasí a slabé úrodě vydržet. A za co si spotřebitelé připlácejí naopak výrazně více? Především za dovolené, které tak reflektují rostoucí kupní sílu obyvatel a s ní spojenou silnou poptávku. A je to vlastně i logické, že v době silné konjunktury rostou i ceny za služby spojené s volným časem.

Už tradičně rostou i náklady na bydlení, konkrétně především ceny elektřiny a nájemného. Neutuchající zájem o byty se odráží v rekordních cenách nemovitostí a pozvolna se tak přelévá i do nájemného. A jde o trend, který zde bude nepřetržitě pokračovat i v příštím roce. Náklady na bydlení tak budou i nadále hlavním pro-inflačním faktorem i v příštím roce. Nepůjde přitom jen o nájmy, ale i o energie, jejichž ceny ještě zcela nereflektovaly prudké zdražení elektřiny na německém trhu.