Tři čtvrtiny inflace jdou právě na vrub dražšímu bydlení a potravinám, tedy položkám spotřebitelského koše, na které má politika ČNB jen marginální vliv. Vedle toho se na inflaci podepisují i další dražší služby, především v oblasti ubytování a stravování, kde v důsledku vyšších mzdových nákladů a silné (i zahraniční) poptávky ceny rostou už od zavedení EET.

Zatímco ekonomika zpomaluje, inflace nabrala na síle. ČNB tak bude čelit dilematu, jak moc toto inflační číslo brát ve světle negativních zpráv z ekonomiky na zřetel – zda dát přednost aktuální (staré) inflaci nebo stále jasnějším signálům zpomalení ekonomického růstu.