Pořad Michaely Jílkové Máte slovo bojuje o přežití. Nikoli kvůli nezájmu diváků - ale spíše právě pro to, že je o něj zájem až příliš velký. Sleduje jej často více než půl miliónu diváků. To je na publicistiku, která kromě jiného dává možnost "lidem z ulice" říkat v přímém přenosu (tedy bez manipulativních střihů) své názory na žhavá společenská a politická témata, něco unikátního. V České televizi pak dvojnásob.

Pořady jako OVM (Otázky Vymývače Mozků, jak říká pan Jemelík), které míří na čtyřprocentní (názorovou) menšinu a v nichž Václav Moravec každý týden předvádí, že bolševická televizní maniípulace z doby před listopadem má zdatné dědice a následovníky, pochopitelně předmětem sporů nejsou. O jeho "Focusech", dvouhodinovém "kavárenském" žvanění beznadějné intelektuální lůzy ani nemluvě. Pořady jako Reportéři ČT (Marek Wollner), sloužící k "výběrové skandalizaci" politických odpůrců "pravdoláskové guerilly", stejně jako 168 hodin Nory Fridrichové, rovněž "pokroková" média nenapadají. Máte slovo je jim však již dlouho tímtéž, jako "pazdero" v sedací části těla. Důvod je nasnadě.

Jako přes kopírák

Kavčí hory jsou nejpozději od takzvané televizní krize již půldruhé dekády zcela ve vlastnictví havlistické "kavárny". Zpravodajství, proměněné v čistou propagandistickou laboratoř, lze rozeznat od archivních Televizních novin husákovské éry pouze "přepólováním": Zlo zvané Západ se změnilo na zlo zvané Východ, jinak jde prakticky o kopii, včetně "reportáží" z továren, "úspěchů lidovlády" a komunální kritiky. Na obrazovce sledujeme opět věčný "boj" zemědělců se čtyřmi nepřáteli (jaro, léto, podzim, zima).

Novinkou je jen migrační seriál s kalendářovými obrázky hodných vetřelců a zlých xenofobních a fašistickckých "odmítačů" - to ani komunisté nevymysleli. A také střed pokrokového světa se nejmenuje Moskva ale Washington (Brusel) a válka s ideovými diverzanty se nevede proti soudruhům kolem Václava Havla, ale proti jejich odpůrcům. A pochopitelně se vášnivě bojuje "za mír" - v osvědčeném orwellovském pojetí Mír je válka a naopak, - jako přes kopírák.

Komentované zpravodajství (Události a komentáře) má sice alespoň občas náznaky pluralitní diskuse, ale bohatě tuto "dětskou nemoc pravičáctví" vyvažují ve prospěch bolševické "jediné přípustné pravdy" takzvaní hosté - tedy novináři a komentátoři z "odvelených" součástí Kavčích hor: Jindřich Šídlo a další z Bakalova havlistického mediálního impéria (Respekt, Hospodářské noviny), čímž se nahrazuje skutečnost, že tento tisk skoro nikdo nečte, neb je už také jen pro (ideově) "čtyřprocentní deviaci". Do chvíle, než Andrej Babiš koupil Mafru (MfDnes, Lidové noviny a spol.) k nim patřili také svazáci z těchto printů - dnes už mají cestu do studia zakázanou i oni. To ještě tak "hosté" z ukrajinské redakce Svobodné Evropy, či její bývalí členové, dosud na výplatních arších CIA (Jefim Fištejn).