Měl jsem s mnoha svými přáteli a spolupracovníky tehdy zato, že jsme mezi „vítězi“. Brzy jsem založil a vedl poměrně úspěšný časopis (Reflex), který v mediální rovině patřil k jednomu z nejviditelnějších znaků „nové doby“ – právě proto, že se i k ní stavěl kriticky. Takový protiproud uprostřed hlavního proudu.
Malý velký krok
Dvacet pět let poté rediguji internetový názorový magazín Protiproud, jenž už stojí zcela mimo hlavní proud. A právě dnes tento projekt prožívá rovněž svůj významný den. Po půldruha letech poměrně úspěšné existence má měsíčně statisíce čtenářů doslova po celém světě. Pochopitelně ovšem jen těch, kteří čtou česky. Dneškem se to změní. Protiproud vstupuje 17. listopadu do“ velkého světa“.
Jako první český internetový časopis máme totiž ode dneška jazykovou verzi – Protiproud v ruštině. Na hlavní stránce vpravo nahoře se Vám právě objevila malá ruská vlaječka. Když na ni kleknete, jste tam. Jen vlaječka je teď naopak česká. Opětovným kliknutím na ni se tedy vrátíte do české verze – a vice versa. Napohled něco zcela běžného. Ale opravdu jen na první pohled.
Protiproud si za krátkou dobu své existence našel pravidelné čtenáře na všech pěti kontinentech
A proč nová verze Protiproudu zahajuje po zkušebním provozu svou cestu za úplně novými čtenáři právě dnes? A proč právě v ruštině a nikoli třeba v „latině“ současného světa – v angličtině? S dnešním výročím to samozřejmě má zásadní souvislost. Symbolickou i věcnou. Ale k tomu je přece jen třeba říci alespoň několik vět.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: protiproud.cz