Neuvěřitelné se stalo skutečností: Británie odchází z Evropské unie! Totalitní spolek řízený nevolenými elitami dostal drtivou ránu, která se může změnit v celkový knock-out. Ve chvíli, kdy všichni svobodymilovní občané nejen Velké Británie, ale celé Evropy slaví dosud největší – a fakticky první skutečné – vítězství v boji na život a na smrt s obludou, která se ještě včera zdála většině neporazitelná, je třeba současně zachovat chladnou hlavu.

Vítězství britských občanů je samozřejmě ohromující. Je důkazem, že nic není „na věčné časy“, že má smysl bojovat za svobodu své země do poslední chvíle – i kdyby to již všichni vzdávali. Nemylme se však – berlínsko-bruselská obluda zdaleka není mrtvá. Jen těžce zraněná.

Co asi přimělo velezrádného Camerona vypsat referendum právě na předvečer svátku svatého Jana Křtitele, onu svatojánskou noc, opředenou pověstmi o zázracích? Ať už mu „radil“ kdokoli, byla to špatná sázka na „nevíru“: Zázrak se stal

Uvěřila sice lži své vlastní propagandy, že Brexit není možný, že strašení nakonec natolik vyděsí nerozhodnuté voliče, že budou volit „smrádek, ale teploučko“. Současně však má připraveny scénáře, jimiž se pokusí zranění zacelit. A stejně jako ještě včera nevěří, že je to začátek konce. Že do rány už vnikla sněť. O to více bude nyní bude kopat. Nicméně pro dnešní den platí: I když není dobré nechat si zaplavit rozum triumfalismem, slavit musíme. To si nesmíme nechat vzít!

Všechno je jinak

„Dobré ráno ze smutné Británie,“ ohlásil se v ranním vysílání „studia Brexit“ České televize její zpravodaj Jan Jůn. Oceňme, že soudruh moderátor se alespoň formálně podivil: Jak to, vždyť většina Britů určitě slaví... Není přesnější vyjádření zmatku, který „ohromující výsledek“ (New York Times) referenda v hlavách unijních propagandistů způsobil.