Žijeme v pohádkovém světě. Jedna pohádka střídá druhou. Vysílají se do hlav veřejnosti v hlavních časech z televizí a rádií, tisknou je noviny a časopisy a říká se tomu zpravodajství. Lid se baví či bojí, podle toho, co mu vypravěči právě ordinují.

Problém je v tom, že převážná část diváků, posluchačů a čtenářů prostřednictvím této kúry již natolik zdětinštěla, že si neuvědomuje, že se hraje o jejich životy. A že tahle pohádková série má dopadnout jinak, než bývalo v klasických dobách zvykem. Vše je v nich totiž naopak.

Ta naše začínala před více než čtvrt stoletím. Dělníci v ČKD skandovali vstříc jednomu pohádkáři, jenž se je snažil ukolébat: „My nejsme děti!“ Pak se chvíli zdálo, že jsme se probudili do dospělosti. Dnes už opět přijímáme pohádky jako realitu. A nedokážeme se postarat ani o naše skutečné děti.

Nacistické dobro

Jens Stoltenberg je Nor. Norsko, to je ta země, která ve velkém krade děti (pro jejich dobro, samozřejmě) biologickým rodičům a obchoduje s nimi. Adopce ukradených dětí jsou obrovský, státem podporovaný byznys. Také pro to, že se tím doplňuje norský „genofond“, protože většina zabavených a přeprodaných dětí patří cizincům, kteří do této země zabloudili. Jako ty „naše“, Michalákovic. Nacisté všech zemí, jásejte!

Něco jako české občanství pro stát bez hranic a bez suverenity už nic neznamená

Jens Stoltenberg byl premiérem v tomto ropném emirátu na severu Evropy. Dnes je šéfem NATO. To je ta organizace, která je Spojenými státy zřízena k tomu, aby kryla vojenské operace imperiálních ambicí Ameriky. Její vazalové (mezi nimi i my) tak dělají křoví válkám a rozvratu suverénních států, pokud se tyto nechtějí (pro své dobro, samozřejmě) podřídit politickým zájmům a ekonomickému drancování severoamerické velmoci.