Skupina sociálně angažovaných vědců navrhuje zrušit spisovnou angličtinu. Po matematice, dějepise, biologii a všem možném i nemožném, co bylo odhaleno jakožto rasistické, sexistické a vůbec nemožné. Tentokrát je ale rozdíl v tom, že je zdánlivě založené na datech. Děti z chudších rodin si opravdu osvojují spisovnou angličtinu obtížněji než děti z bohatších. Tedy v průměru. Jednotlivé případy se mohou vymykat.
Pochopitelně! Například proto, že v nóbl rodinách se čte víc knih. A když už se dívají na televizi, tak dětem častěji pustí třeba klasickou divadelní hru. A častěji chodí do divadla.
Má se kvůli tomu rušit předmět? A což takhle historicky osvědčené řešení? Co třeba pracovat s nejchudšími dětmi? Co třeba číst s nimi knihy místo sledování debilních videí na youtube? Je to jedna z mála oblastí, kde by granty pro neziskovky měly nějaký smysl. Nejde jen o jazyk. Ty děti by se naučily lépe se soustředit, pracovat na sobě, získaly by víc vytrvalosti. To všechno budou potřebovat, budou mít těžší život, než jejich vrstevníci, co se narodili lépe.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
Hampl , společnost , jazyk , třídy , glosy
autor: PV
jmenování premiéra
Dobrý den, sledoval jsem vás včera na CNN, kde jste se vyjadřoval k tomu, koho by prezident měl nebo neměl jmenovat premiérem. Jestli o tom rozhoduje prezident, tak k čemu jsou volby? Neměl by na základě výsledku dostat vítěz šanci sestavit vládu? Protože jestli ne, tak jsou podle mě zbytečné. A jes...
Další články z rubriky

12:17 Jan Campbell: BRICS, výsledky a výzvy
Předpokládám, že většina čtenářů ví, že BRICS je akronym pro označení uskupení původně čtyř zemí, Br…