Tak docentka Švihlíková nemůže být poradkyní premiéra. Poté, co se na seznamu poradců na webu objevilo její jméno, rozpoutala pětikoalice takovou kampaň, že premiér Babiš po pár dnech ustoupil. Doufejme, že se s ní bude radit aspoň neformálně. Nicméně stojí za pozornost, že docentka Švihlíková je z desítek poradců jedinou osobou, která vyvolala takovou reakci.

Ten případ je zajímavý i z dalších aspektů.

Za prvé: Ilona Švihlíková je naprosto neprůstřelná. Nenašli na ni ani rozkrádačku, ani plagiátorství, ani nějaký extrémistický citát… zkrátka dokonale čistá. Kampaň proto postavili na tom, s kým se kdy stýkala a kdo se nechal inspirovat jejími ekonomickými koncepty. Vezměte si z toho poučení. Je úplně jedno, jak se chováte nebo jaké vedete řeči. Když jim budete překážet, stejně kolem vás vytvoří takovou atmosféru, že dokážou mnohé odstrašit od spolupráce s vámi.

Za druhé: Proč je za tak nebezpečnou pokládána právě Ilona Švihlíková? Myslím, že vysvětlení poskytuje můj starší článek o třech vrstvách opozičního myšlení. Tvrdím v něm, že existuje v zásadě trojí opozice:

LOAJÁLNÍ OPOZICE jsou ti, kdo odmítají třeba masovou migraci a Green Deal, nicméně zároveň brání a obhajují kořeny, ze kterých ty šílené věci vyrostly – kořeny ve smyslu myšlenkovém, ekonomickém i politickém uspořádání. Podporují příčiny a diví se následkům. Dle mého soudu pokrytecky. Typickými představiteli jsou Motoristé, Institut Václava Klause, lidé kolem serveru Sýr zdarma apod.