Tommy Robinson má unikátní dar odkrývat skutečnou podstatu politických systémů, i když zpravidla neúmyslně. Třeba o současném britském systému panovaly iluze, že se jedná o tradiční parlamentní systém s rozsáhlými občanskými svobodami. Až díky pokusu o Tommyho justiční vraždu víme, dnešní Velkou Británii můžeme přesněji popsat jako brutální totalitu. Brutálnější než to, co naprostá většina z nás zažila z československého komunismu.

A teď se zase dozvídáme něco o kvalitě demokracie v česku. Anglický novinář a aktivista za lidská práva (v tom starém původním poctivém smyslu, na jaký už v neziskovkách nenarazíte) měl promluvit na konferenci v prostorách poslanecké sněmovny. Je to přijatelné, nebo ne? Žijeme-li v demokratickém systému, potom by měl existovat nějaký mechanismus, který zajistí, aby taková rozhodnutí byla v souladu s vůlí občanů.

Většina z nich přitom o žádném Tommy Robinsonovi v životě neslyšela. Ti z nich, kdo o něm vědí, ti jsou vesměs sympatizanti. Není tedy žádný důvod, proč by mělo být něco cenzurováno.

Jenže rozhodovací proces vypadá úplně jinak.

Krok první. Akce si všimne profiaktivista z nějaké neziskovky či zájemce o místo v takové organizaci. Možná dostane instrukci shora, možná je jen snaživě proaktivní, ale na tom nezáleží.