Petr Hampl: Zuzana Schreiberová mi skočila holým zadkem do obličeje. Jde ovšem o muslimy

16.01.2020 16:29

V rozhovoru pro Učitelské noviny jsem řekl, že u nás žijí lidé, kteří mají podanou žádost o azyl v jiném státě EU, a že jich je dost. Ředitelka Multikulturního centra tvrdí, že mě usvědčila „pokud ne rovnou ze lži, tak z manipulace a zkreslování“.

Petr Hampl: Zuzana Schreiberová mi skočila holým zadkem do obličeje. Jde ovšem o muslimy
Foto: Archiv PH
Popisek: Petr Hampl

Pro čtenáře tohoto serveru není asi aféra posledních týdnů, týkající se mého sporu se Zuzanou Schreiberovou, ředitelkou Multikulturního centra Praha, nová (viz například můj článek, nazvaný Moje trampoty se soudružkou ředitelkou. Cenzura jen kvete (k přečtení ZDE). V lednovém čísle Učitelských novin mi vyšel delší rozhovor. Byl zpracován jako každý jiný časopisový rozhovor. Šlo o záznam volné konverzace, založený na předpokladu, že nejen poznatky, ale i názory a postoje zpovídaného jsou pro čtenáře nějak zajímavé. To znamená, že jsou přípustná i čistě subjektivní vyjádření. Někoho to možná překvapí, ale takto jsou koncipovány i rozhovory v recenzovaných (vědeckých) časopisech a proto se za ně nepřidělují body do systému RIV.

Proč čtu pilně Tomáše Halíka a Erika Taberyho

Jsou v zásadě dvě možnosti, jak může čtenář k takovému rozhovoru přistupovat. Buď může akceptovat pohled, který zpovídaná osoba sdílí. Nebo může takového člověka pozorovat s odstupem. Když čtu rozhovory s Tomášem Halíkem nebo knihu Erika Taberyho, činím tak proto, že chci znát jejich postoje, i když s nimi nesouhlasím. Pokládám to za povinnost každého vzdělaného člověka. Mají-li být učitelé pokládáni za vzdělané lidi, nemohou neznat názory nejčtenějšího českého sociologa. Dokonce i tehdy, když je pokládají za chybné. Ten, kdo nadšeně vyhlašuje, že je odpůrcem textu, který nezná, nemůže být pokládán za vzdělaného člověka. Nemůže tak činit ani v případě, kdy se mu podařilo vyšplhat až na místo ředitele školy.

Teze, které jsem v rozhovoru vyjádřil, lze shrnout takto:

  • Počet muslimů v evropských zemích včetně České republiky roste.
  • Neexistuje žádná hranice, u které bychom mohli předpokládat, že se tento růst zastaví.
  • Muslimové v Evropě vytvářejí oddělené komunity. Nesplývají s domácím obyvatelstvem.
  • Zároveň se muslimové radikalizují.
  • Úřady v evropských zemích ztrácí schopnost prosazovat vůči muslimské komunitě vlastní zákony.
  • Stejná tendence se projevuje i v českém školství.

Na těchto tezích není nic radikálního ani neobvyklého. Shodou okolností se stalo, že pár dnů po vydání rozhovoru vystoupil s velmi podobným prohlášením Gérard Collomb, donedávna francouzský ministr vnitra. Podle něj dokonce zbývá pouhých pět let do úplného ovládnutí Evropy muslimy. V Brně zase proběhl další konflikt, kdy agresivní muslimský žák napadal své spolužáky. Když se jej učitelka pokusila ukáznit, stala se sama obětí šikany. Jak je už v podobných případech pravidlem, školní inspekce se postavila na stranu agresivní muslimské matky.

Umlčet. Nic nevidět. Zcenzurovat. Zabránit mluvit

Dalo by se tedy očekávat, že vznikne diskuze. Opravdu jsou takové trendy? Co je způsobuje? Co z nich vyplývá? Dají se zastavit? Na co se mají školy připravovat? Proč dosud všechny pokusy o integraci muslimů skončily neúspěchem? Dalo by se očekávat, že právě ti, kdo jsou placeni za „integraci“, budou o takovou diskuzi stát nejvíc. Opak je ovšem pravdou. Následovala reakce opačná. Umlčet. Nic nevidět. Zcenzurovat. Zabránit mluvit. Zuzana Schreiberová, dnes již neblaze proslulá ředitelka Multikulturního centra Praha, tak v první fázi iniciovala nátlak na redakci. Když tento fašizující postup vzbudil jednoznačně negativní reakci veřejnosti, sepsala konečně odpověď (k přečtení ZDE). Ve své odpovědi se ovšem Schreiberová uvedenými tezemi vůbec nezabývá. Snaží se vlastně jen rozbít diskuzi. Rozmělnit ji na sérii osobních útoků a na spory o okrajové marginálie. Nemíním na tuto hru přistoupit. Nebudu se proto zabývat konfliktem zájmů, ve kterém je. Nebudu se vysmívat jejímu vzdělání. Nebudu vrtat do vazeb na Nadaci otevřené společnosti, která je dnes v některých zemích vyšetřována za útoky proti demokracii. A nebudu ani připomínat podvody z minulosti, třeba video, ve kterém se slečna Schreiberová snažila doložit, že islamistická no-go zóna Molenbeek je příjemným bezpečným místem (což pochopitelně skončilo ostudou). Nebudu ani reagovat na osobní urážky, kterými Zuzana Schreiberová svůj text prošpikovala. S nadsázkou a obrazně řečeno, skočila mi holým zadkem do obličeje. Mě to ale netrápí.

Pět figur proti multikulturní demagogii

Otázka, která před námi stojí, je totiž mnohem vážnější. Zní: Jak se zachovat v situaci probíhající islamizace? Na výměnu invektiv není čas. V tomto ohledu je podstatné, že Schreiberová nestaví proti mým tezím jiné teze. Když připomínám, že muslimská komunita roste, ona netvrdí, že muslimská komunita neroste. Pouze se snaží vytvořit ovzduší, ve kterém nebude možné takovou otázku položit. Přesto pokládám za určitou povinnost reagovat nikoliv na její argumenty (v článku žádné nejsou), ale na figury, kterými se snaží debatu rozbít.

Figura první. Když se mě na něco zeptají redaktoři serveru Sputnik, tak jim odpovím. A mohu dosvědčit, že zatím pokaždé zobrazili mé stanovisko věrně a správně. Na rozdíl od serverů Hlídací pes nebo Aktuálně.cz, které o mě šíří nepravdy. Činí tak nespíš na základě správného odhadu, že mám jiné priority než se soudit, takže nad nepravdami mávnu rukou. Nemohu posoudit kvalitu všech článků, ale ani Schreiberová nevytýká Sputniku nic konkrétního. Mohu se tak jen dohadovat, že jí jde o to, že některé články vyjadřují stanovisko vlády Ruské federace. To ale přece není žádná dezinformace! Dezinformací by bylo, kdyby Sputnik připsal vládě Ruské federace nějaké stanovisko, které nezastává. Paní ředitelka docela obyčejně nerozumí slovu „dezinformace.“

Figura druhá. Zuzana Schreiberová mi vyčítá, že používám výrazy jako „je zvykem“ nebo „pozorujeme.“ Skutečně se dovolávám osobní zkušenosti a prožitku čtenářů. Kdyby moje myšlenky jejich zkušenosti neodpovídaly, nečetli by mě. Já jsem ovšem navzdory téměř absolutní cenzuře v médiích hlavního proudu nejčtenějším českým sociologem. Moje kniha se stala bestsellerem a tisíce lidí si dávají práci s hledáním mých článků. Zuzana Schreiberová našla v nějaké učebnici výraz „zúčastněné pozorování.“ To je opravdu něco úplně jiného. Dovoluji si ji proto odkázat na třetí kapitolu svých skript Úvod do manažerské sociologie. Dovolávat se zkušenosti čtenářů, to samozřejmě nenahrazuje postupy empirické vědy. Nicméně tabulky, grafy a složité logické zdůvodňování nepatří do novinového rozhovoru. Proto je najdete v mých jiných pracích, jejichž přehled je k dispozici ZDE.

Figura třetí. Rostou muslimské komunity v Evropě a rostou i „dělohami svých žen“? Tvrdím, že i když nejsou k dispozici souhrnná čísla (v porodnicích se nezapisuje, které dítě má muslimského otce), z útržkovité evidence je zřejmé, že muslimové svou porodností natolik převyšují původní evropskou populaci, že je otázka času, kdy převládnou. To potvrzují výzkumy Pew Research (k přečtení ZDE) a Burnerova studie Religiousness And Fertility Among Muslims In Europe. Zuzana Schreiberová připomíná, že obecně platí, že porodnost migrantů se po příchodu do Evropy snižuje. V tom jí dávám za pravdu, pro nás to ale nemá žádný význam.

Figura čtvrtá. Ta se týká muslimů v Rusku. Ve zmíněném rozhovoru jsem prohlásil, že:

  • demografie skutečně pracuje ve prospěch ruských muslimů,
  • Rusové jsou si této skutečnosti vědomi,
  • systematicky podporují pěstování vlastní národní a kulturní identity,
  • pokud by se s islámskou komunitou dostali do konfliktu, mohou počítat s tím, že Západ začne muslimy podporovat (a podporovat jejich radikalizaci); Putin tedy musí hrát velmi složitou hru.

Zuzana Schreiberová nic z toho nevyvrací, a vlastně ani nenapadá. Místo argumentů se nám dostává emotivních výrazů a připomínky jednoho Putinova projevu.

Figura pátá a poslední. V rozhovoru jsem připomněl, že podle tiskové zprávy Centrály proti organizovanému zločinu na území Česka žijí lidé, kteří mají podanou žádost o azyl v jiném státě EU a že jich je významný počet. Schreiberová opět tvrdí, že mě usvědčila „pokud ne rovnou ze lži, tak z manipulace a zkreslování.“ Tvrdí tak na základě toho, že příslušné vyjádření nenašla v jedné ze zpráv zmíněného policejního centra.

Takže co říkají tiskové zprávy?

  • Nekontrolovaný vstup osob praktikujících islám představuje nebezpečí (k přečtení ZDE).
  • V Česku funguje VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ firem s majiteli z arabských zemí, které muslimům zprostředkovávají veškerá povolení k pobytu na českém území. (ZDE)
  • Přicházející muslimové disponují velkým množstvím finančních prostředků, jejichž původ, odesílatele ani plánovaný účel použití nelze ve většině případů dohledat (rovněž ZDE).
  • Jsou organizovány fiktivní sňatky Češek s těmi muslimskými migranty, kteří byli v jiném státě EU odsouzeni k vyhoštění (k přečtení ZDE).

Shrnu-li, moje vyjádření bylo ještě přehnaně uvážlivé. Celá probíhající diskuze vede ke dvěma otázkám:

  • Probíhá něco nesmírně vážného? Odpověď zní, že bezpochyby ano.
  • Splnil by můj časopisový rozhovor požadavky na vědeckou práci? Nikoliv. Není ovšem také žádný důvod, proč by měl takové požadavky splňovat.

Zuzana Schreiberová ví stejně dobře jako já, že situace je nesmírně vážná. Přesto se snaží zabránit, aby se o ní diskutovalo. Tím se také snaží zabránit v nalezení řešení. To je o to vážnější, že Schreiberová ví, jaká jsou další stádia vývoje. Ve Francii dochází každý den k několika útokům na policisty. Ve Švédsku dochází přibližně k jednomu pumovému atentátu denně. V samotném spolkovém státě Severní Porýní – Vesfálsko došlo jen za samotný loňský rok k 7000 útokům nožem. Takovou budoucnost připravuje pro své spoluobčany. Závěr nechť si udělá každý čtenář sám.

(Článek je aktualizován a redakčně upraven z (v tomto textu již výše zmíněných) webových stránek nezávislého sociologa PhDr. Petra Hampla, Ph.D., autora bestselleru Prolomení hradeb. Kniha brzy vyjde i v angličtině.)

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

15:49 Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

Dubnové výsledky konjukturálních průzkumu ukazují na pokračující oživení tuzemské ekonomiky. Souhrnn…