Petr Hartman: Dienstbierovo dilema kolem služebního zákona

09.08.2014 16:00 | Zprávy

Buďto spolupracovat, nebo rezignovat. Takovéto dilema musel rychle vyřešit ministr Jiří Dienstbier. Z pozice předsedy legislativní rady vlády nemůže ignorovat práci na přepracování návrhu služebního zákona, na kterém se koalice shodla s opozicí.

Petr Hartman: Dienstbierovo dilema kolem služebního zákona
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Bohuslav Sobotka s Jiřím Dienstbierem

Jeho kritika docíleného kompromisu je legitimní. Rovněž lze pochopit rozčarování, že do prosazení nových pravidel pro státní úředníky investoval hodně energie i politického kapitálu. Stal se svým způsobem strážcem toho, aby novela jasně určila hranici, za kterou by se politici při zasahování do státní správy neměli dostat.  

Týkalo se to především obsazování vedoucích postů v jednotlivých úřadech. Jak ukázala realita, Jiří Dienstbier neměl dost síly k tomu, aby zmiňovanou hranici uhájil. Většina politiků ji nakonec posunula, podle očekávání v neprospěch nezávislosti státní správy.  

Z titulu své funkce tak Dienstbier musí svoji prohru stvrdit tím, že ji jeho podřízení přepíší do konkrétních paragrafů. I když slovo musí, není úplně výstižné. Mělo by být spíše nahrazeno výrazem, může. Pokud byla norma zprzněna, jak sám Dienstbier prohlásil, a nechce s jejím dalším osudem mít nic společného, potom má možnost na post ministra rezignovat.  

Vzhledem k tomu, že se k takto radikálnímu kroku nechystá, bude na její nové podobě muset spolupracovat. Se svým týmem by mohl alespoň pohlídat to, aby při přepisování původního návrhu nebyly do nové verze vpašovány věty, nebo slova, které by jeho vyznění ještě více posunuly od plánované nezávislosti úředníků k posílení vlivu politiků na ně.  

Zklamání Jiřího Dienstbiera vychází i z toho, že sociální demokraté poměrně rychle změnili názor a přistoupili na zásadní přepracování služebního zákona. Přitom ještě před několika dny trvali na tom, že způsob jmenování vysokých státních úředníků nechtějí radikálně měnit.  

Dienstbiera mohlo zaskočit, že ho tentokrát nepodržel premiér Bohuslav Sobotka. Přitom tito dva mají uvnitř sociální demokracie k sobě blízko a vzájemně si v minulosti pomohli.   

S trochou zjednodušení se dá tvrdit, že bez Dienstbiera by Sobotka neustál pokus o sesazení z postu předsedy ČSSD po sněmovních volbách a nebyl by nyní premiérem. Dienstbier by zase bez Sobotkovy podpory jen těžko mohl být ministrem.  

Jak ukazuje jejich rozpor ohledně změny služebního zákona, v politice procházejí vzájemné vztahy poměrně rychlým vývojem, který pragmaticky určují momentální zájmy. Premiér Bohuslav Sobotka proto nyní více potřebuje soudržnou koalici a odblokovanou sněmovnu, než posílení přátelství s Jiřím Dienstbierem.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: rozhlas.cz

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Jak věřit vašim slibům?

Slibujete dostupnější bydlení, konec korupce, ale co se změnilo za ty roky, co jste v politice? Dokonce jste byli dost dlouho součástí vlády. A když jsme u toho, šli byste do koalice se SPOLU a STAN znovu nebo ne? Protože jestli ne, tak kdo jiný vám zbývá?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Jááá su malýýý myslivéééčééék

17:25 Pavel Foltán: Jááá su malýýý myslivéééčééék

„Jááá su malýýý myslivéééčééék sotvááá flintůůů nesůůů …“ Kdo by neznal tohle a další halekání nocí,…