Odůvodnění soudců vychází z toho, že když už Václav Klaus není prezidentem, nemá smysl případné spáchání velezrady řešit. Ústavní soud dospěl k názoru, že možnost, aby řízení o ústavní žalobě pokračovalo po skončení prezidentského mandátu, je obecně vyloučena a případné výjimky musí být stanoveny zákonem. Podle původního znění příslušného zákona představovala výjimku abdikace prezidenta. Od nástupu Miloše Zemana do funkce, tedy od osmého března, platí novela, která rozšířila zmiňovanou výjimku i na případ zániku mandátu uplynutím funkčního období.

Ženy a muži v talárech se přiklonili k příznivější verzi pro žalovaného a pokračování soudního řízení vyloučili. Přitom trestem nemusí být pouze zánik prezidentského mandátu, ale rovněž možnost ho znovu nabýt. Což by se teoreticky mohlo týkat i Václava Klause. Po vypršení mandátu Miloše Zemana by o prezidentskou funkci mohl usilovat. S touto námitkou se soudci vypořádali tím, že podle nich jde o kumulativní sankci. Zjednodušeně řečeno, hlavním trestem je ztráta prezidentského mandátu a ten je doprovázen doplňkovým a méně významným postihem, tedy možností prezidentskou funkci znovu nabýt.