Podle verdiktu soudu by za to měl Janoušek skončit na tři roky za mřížemi. Podmiňovací způsob je na místě. Rozsudek není pravomocný a o dalším Janouškově osudu bude rozhodovat odvolací soud. Ten bude mimo jiné zvažovat, zda přejetí ženy, která stála před vozidlem, bylo vedeno úmyslem ji usmrtit. Případně, zda se jednalo o snahu vyhnout se kontaktu s ní a od nehody ujet, aniž by opilý řidič domýšlel, co svým skutkem může způsobit.

Na rozhodování soudu by nebylo nic mimořádně zajímavého, pokud by se nejednalo o člověka s vazbami na politiky, policisty, státní zástupce a možná i na některé osoby z justice. Ostatně už způsob, jakým bylo nakládáno s Janouškem bezprostředně po zavinění nehody, nebyl úplně obvyklý. Bylo mu například umožněno opakovaně telefonovat, nebyl proveden odběr krve, nebo jeho výslech pod vlivem alkoholu nebyl v souladu s právem.

I když právě odposlechnuté telefonní hovory mu paradoxně přitížily. Vyplynulo z nich mimo jiné, že ženu viděl a nemohl ji náhodně srazit bočním zrcátkem, jak se snažil vysvětlit jeden ze sporných znaleckých posudků.