Tím by nepřiznala vinu, ani by to neznamenalo, že nutně skončí před soudem. Pouze by umožnila, aby policie v kauze letadel CASA mohla dokončit svoji práci a státní zastupitelství vyhodnotit, zda shromážděné materiály jsou pro podání obžaloby dostačující. Pokud ne, bylo by její stíhání zastaveno. Pokud ano, mohla by se hájit před soudem. V průběhu trestního řízení existuje dostatek prostoru k předkládání nejrůznějších důkazů na obhajobu.

Poslanci by o její vině nikdy rozhodovat neměli. I když to svým způsobem mohou udělat. Umožňuje jim to příslušná pasáž ústavy, cituji: „Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.“ Konec citátu. Pokud by tudíž sněmovna Vlastu Parkanovou ke stíhání nevydala, kauza letadel CASA by z jejího pohledu definitivně skončila. A bylo by celkem lhostejné, zda by policie měla v ruce nezvratné důkazy prokazující její vinu.

Imunita zákonodárců však není vytvořena kvůli tomu, aby je chránila před případným trestním stíháním. Poslancům a senátorům má jednak umožnit, aby nebyli postiženi za své hlasování a projevy v parlamentu. Říká se tomu indemnita. Dále nabízí zákonodárcům možnost vyhnout se přestupkovému řízení. To v momentu, kdy mají pocit, že jsou kvůli svému politickému angažmá bezdůvodně šikanováni. Potom se jejich přestupkem zabývá mandátový a imunitní výbor.