Šéf ODS to komentoval slovy, že prohra s populárním bývalým hejtmanem ho nepřekvapila. Na Zahradníkově úspěchu skutečně není nic šokujícího s jednou jedinou výjimkou. Tou je skutečnost, že se o přízeň voličů ucházel až z jedenáctého místa. Je to názorný příklad toho, jakým způsobem občanští demokraté dosud zacházejí s některými úspěšnými regionálními politiky. Uvnitř strany naráží na nejrůznější překážky, které jim brání v postupném pronikání do vedení ODS.  

Proto v krizových momentech nemají vytvořenu přirozenou zásobárnu nových tváří a jsou nuceni improvizovat. V roce 2010 narychlo sáhli po celostátně známém a se skandály nespojovaném Petru Nečasovi. Zisk přes dvacet procent hlasů se dal v konfrontaci s výsledky předchozích voleb považovat spíše za značnou ztrátu. Hlavně nic zásadního nezměnil na programové vyprázdněnosti, na provázanosti s klientelisticko-korupčním prostředím a z toho plynoucí nedůvěryhodnosti. Výsledkem je propad pod osm procent v předčasných volbách. Nezmění-li ODS strategii, zmizí z politické scény.  

Další čitelná pravicová strana TOP 09 s téměř dvanácti procentním ziskem podobným chmurám propadat nyní nemusí. Po angažmá v mimořádně nepopulární vládě se jako nováček nerozpadla a ve srovnání s rokem 2010 ztratila necelých pět procent. Problém je v tom, že ke slušnému zisku ji přivedla z velké části osobnost Karla Schwarzenberga. S jeho nasazením do dalších voleb už počítat nelze. Nepodaří-li se TOP 09 jeho výpadek plnohodnotně nahradit, může i ona zmizet z první politické ligy.  

Hnutí ANO za řádně fungující pravicový subjekt považovat nelze, byť ho tak mohou někteří voliči vnímat. Proto pro pravici není na těchto volbách nejhorší nízký zisk mandátů pro ODS a TOP 09, ale reálná perspektiva, že v pravé části spektra začnou dominovat nejrůznější novotvary, které se budou za pravici pouze vydávat.