Koaliční vláda sociální demokracie, lidovců a hnutí ANO by v dolní parlamentní komoře měla získat bez problémů důvěru. Právě od tohoto kroku se odvíjí legitimita kabinetu. Číslo 111, které vyjadřuje počet koaličních poslanců, je druhé nejvyšší v historii. S výjimkou roku 2010 a nestandardního období tzv. opoziční smlouvy, se netěšil kabinet nikdy takto silné podpoře. Pohled do minulosti zároveň dokládá, že k tradici patří spíše to, že nedokončí celé čtyřleté funkční období. Dosud se to podařilo pouze Klausovu kabinetu v letech 1992 až 96 a v smluvně opozičním období mezi roky 1998 až 2002 Miloši Zemanovi.
Premiér Bohuslav Sobotka má momentálně více předpokladů k tomu, aby na tyto dva politiky nenavázal. Názorným příkladem mohlo být krátké vystoupení prezidenta republiky Miloše Zemana po jmenování vlády. Využil slavnostní příležitosti hlavně ke dvěma věcem. Jednak pomocí kritiky chyb v návrhu nominací ministrů zaútočil na premiéra. Jednak připomenutím problémů kolem negativního lustračního osvědčení zdůraznil, že takto složená vláda může být vděčná za svoji existenci jeho shovívavosti.
Pokud by trval na jeho předložení u všech ministrů, nemohl by jmenovat Andreje Babiše a koaliční vláda by buďto vůbec nevznikla, nebo by její zrod byl ještě více oddálen. Tím, že si Miloš Zeman pozval na pohovor všechny ministry, se jim snažil dát najevo, že za své jmenování mohou být vděčni hlavě státu. Zkrátka prezident se pokoušel ovlivňovat vznik nového kabinetu a bude nejrůznějším způsobem zasahovat do jeho chodu.
Přitom Bohuslav Sobotka se bude muset vyrovnávat s tlaky zevnitř strany. Jeho odpůrci z ní nevystoupili, někteří mají poslanecké mandáty a čekají na příležitost, kdy budou moci předsedovi ČSSD zkomplikovat politický život. Nový premiér se bude muset vyrovnávat s Andrejem Babišem. Pravomocný soudní verdikt týkající se jeho vědomé či nevědomé spolupráce s komunistickou státní bezpečností bude mít na stabilitu vládní koalice velký vliv. Nemenší potom skutečnost, že nejsilnější post ve vládě drží právě hnutí ANO. Je jím křeslo ministra financí. Názorně se to ukázalo při fungování Nečasova kabinetu a na roli Miroslava Kalouska v něm. Andrej Babiš nebude méně aktivní a více loajální k premiérovi než byl Kalousek. Na rozdíl od něj má vliv na média, což může posilovat jeho pozici na české politické scéně i ve vztahu k Sobotkovi.
Když se to dá všechno dohromady, nově jmenovaná vláda se vrací do normálního modelu fungování parlamentní demokracie v České republice. K němu patří i nestabilita kabinetu, bez ohledu na to, o jak silnou podporu se opírá v Poslanecké sněmovně.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz