Petr Hartman: Zeman pozval papeže Františka na Velehrad. Dokdy to musí stihnout?

25.04.2015 21:02

Chtěl bych pozvat papeže, prohlásil krátce po listopadu 1989 Václav Havel. V mimořádné době měl štěstí, že nezůstalo pouze u přání. Pád komunistického režimu ve střední Evropě přispěl k tomu, že do tehdejšího Československa skutečně ve velmi krátké době dorazil papež Jan Pavel II.

Petr Hartman: Zeman pozval papeže Františka na Velehrad. Dokdy to musí stihnout?
Foto: repro, tan
Popisek: Papež František
reklama

Od jeho návštěvy uplynulo už čtvrt století. Během dvaceti pěti let pochopitelně napadlo i další jedince či instituce pozvat hlavu katolické církve do České republiky. V době, která už nebyla revoluční, zavítali do země papež Jan Pavel II. i jeho nástupce Benedikt XVI. 

U papeže Františka tuzemští politici zatím úspěšní nebyli. Chtějí-li se setkat se současnou hlavou katolické církve a chvíli s ní pohovořit, musí se za ní vydat do Vatikánu. Nemohou přitom čekat na oficiální pozvání, protože takové papež politikům neposílá. Audienci si musí sami vyjednat.

Platilo to i pro Miloše Zemana. Ten má s podobným postupem už zkušenosti. Jako premiér se v roce 2000 sešel s papežem Janem Pavlem II. Nyní zamířil do Vatikánu v pozici prezidenta. Za zhruba 15 let, které uplynuly od první návštěvy, se mnohé změnilo. 

Tvrdit se to však nedá o smlouvě mezi Vatikánem a Českou republikou. Dosud nebyla uzavřena a není příliš pravděpodobné, že na tom setkání Miloše Zemana s papežem Františkem něco zásadního změní. Česká republika tak zůstává jednou z mála evropských zemí, která takovouto smlouvu nemá.

Třeba ke změně tohoto stavu výrazněji přispěje současný šéf hradního protokolu Jindřich Forejt. Toho totiž prezident Zeman představil papežovi jako velmi pravděpodobného budoucího velvyslance ve Vatikánu. 

Ostatně už existuje Zemanem podepsaný příslušný dokument, který by to měl formálně stvrdit. V platnost by však měl vstoupit až koncem roku 2017. Tedy v době, kdy do konce funkčního období Miloše Zemana bude scházet pár měsíců. 

Zemanova slova ve Vatikánu mohou být proto vnímána jako zřetelný náznak toho, že svůj prezidentský mandát obhajovat nebude. Forejta totiž hlava státu považuje za jednoho z nejdůležitějších spolupracovníků. 

Kdyby tomu bylo jinak, nepůsobil by Forejt při Zemanově návštěvě Vatikánu jako šéf hradního protokolu, ale jako velvyslanec. Potvrdí-li se slova českého prezidenta, zažije ve své současné roli ještě jedno setkání s papežem Františkem.

Podle Miloše Zemana přijala hlava katolické církve jeho pozvání a měla by zamířit na Velehrad. Pokud k tomu skutečně dojde, musí papež návštěvu stihnout do března 2018, kdy prezidentovi vyprší pětileté funkční období. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Český rozhlas
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jiří Baťa: Malý český člověk s pochybnou popularitou myslí, radí, doporučuje

18:00 Jiří Baťa: Malý český člověk s pochybnou popularitou myslí, radí, doporučuje

Ještě než zmíním, koho tím malým českým člověkem s pochybnou popularitou mám na mysli, sdělím, co to…