Kombinace těchto dvou záležitostí, spolu se skutečností, že první měsíc každého nového roku je z pohledu sociálních dávek nejkritičtější, se postaraly o to, že na úřadech se tvořily fronty, houstla atmosféra, úředníci byli nuceni pracovat nad rámec běžné doby a v úřadech se museli objevit i o víkendech. Museli tak čelit nejenom nespokojeným klientům, ale i kolapsům počítačového systému. Často museli přejít na klasické pomůcky, tedy na tužku a papír. Do počítače data zadávali až v momentu, kdy zavřeli.  

Výsledkem mimořádného úsilí úředníků je alespoň podle slov ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka vyplacení všech dávek, na které měli jejich příjemci v lednu nárok. Představitelé Věcí veřejných v této souvislosti dodávají, že peníze někteří lidé inkasovali opakovaně. Znamená to, že využili slabin nového systému a vyzvedli si dávku hned několikrát. Přitom jedním z cílů reformy má být, aby nedocházelo k jejich zneužívání. Jaromír Drábek to přiznává ve výjimečných případech a tvrdí, že tyto peníze stát vymůže zpět. O reálnosti tohoto slibu lze pochybovat. Stejně tak o tom, nakolik bylo nutné měnit dosavadní systém softwaru. S fungováním nového byly potíže, zaměstnance se nepodařilo na něj včas proškolit a zkušební provoz nemohl zdaleka simulovat běžný režim. Proto zmatků a problémů bylo více, než by při takovýchto příležitostech být mělo. Svým způsobem to připouští i ministr Drábek. Zároveň dodává, že odpovědní manažeři za to budou potrestáni.  

Představitelé sociální demokracie si myslí, že by postihu neměl uniknout ani samotný ministr. Podle nich by měl ve funkci skončit. Podobně radikální nejsou představitelé koaličních partnerů. Přesto hodlají o problémech diskutovat. Pokud nezmění svůj názor, mělo by k tomu dojít na pravidelném koaličním jednání. Mimo jiné to znamená, že mimořádná schůze sněmovny, kterou hodlá svolat kvůli problémům se sociálními dávkami ČSSD, se konat nebude. Alespoň v tom slova smyslu, že vládní tábor neschválí její program a tím znemožní, aby proběhla. Pokud jde o fungování systému, bylo by nešťastné tento problém politizovat. Diskuse na parlamentní úrovni by se měla spíše týkat toho, jaké dávky by stát měl vyplácet, koho by se měly týkat a jak by měly být vysoké. Pochopitelně polemika by se mohla vést také o tom, jak systém nastavit, aby nebyl zneužíván.   

Nejnovější potíže s vyplácením sociálních dávek však nemusí být pouze diskusí počítačových odborníků. Sociální demokraty totiž zajímají okolnosti, které provázejí přechod z jednoho softwarového systému na jiný. Obávají se, že mohl být motivován hlavně tím, aby získaly zakázku firmy, které mohou mít nějakou vazbu do okolí ministra práce a sociálních věcí. Jaromír Drábek tento pohled odmítá. Realitou zůstává, že kdyby nový počítačový systém nespustil hned od začátku ledna, ušetřil by si patrně větší část problémů a tím by značně oslabil zmiňované podezření. Nahlédne-li člověk do materiálu, který sepsali někteří informatici z úřadů práce, lze pochybnosti sociální demokracie částečně pochopit.  

V dokumentu se mimo jiné píše o tom, že do některých aplikací je možné jen zadávat data, ale už je nelze schvalovat, vypočítávat dávky a tisknout příslušné materiály. Systém podle nich často padá a data se v něm neukládají. Zároveň jsou přesvědčeni o tom, že neexistoval důvod opustit starý počítačový systém týkající se dávek v hmotné nouzi a na sociální služby. Zkrátka odborníci z praxe poukazují na celou řadu nedostatků a na některé nelogické změny. Z tohoto úhlu pohledu může sice veřejnost uklidnit skutečnost, že dávky za leden byly vyplaceny. Zároveň by měl ministr Drábek nejenom koaličním poslancům lépe zdůvodnit, proč bylo nutné přejít na nový softwarový systém. Alespoň by tím utnul spekulace, že to bylo hlavně kvůli tomu, aby ministerstvo dalo vydělat některým spřáteleným firmám.