Bedlivě sledovali kvalitu, kterou jednotliví členové cechu nabízeli zákazníkům, řešili spory, dbali o řádné postupy při vzdělávání učedníku, dohlíželi na tovaryšské a mistrovské zkoušky a pomáhali si navzájem v dobách těžkých.

Živnostníci spolu s lékaři, lékárníky a učiteli stáli v čele obecních zastupitelstev a do obecních rad přinášeli zdraví rozum a dnešními slovy řečeno ekonomický pohled. Obecní zakázky spravedlivě rozdělovali místním, neboť místní vytvářeli hodnoty a platili daně v místě.

Především to však byli lidé svobodní, kteří sice museli platit daně vrchnosti, nemuseli však robotovat a směli se s mírným omezením stěhovat. Všichni byli mistry svého oboru, kteří svou práci měli rádi a byli hrdí na dokonalost svého díla. Tento model přežil středověk i průmyslovou revoluci. Co nepřežil, byl nástup komunistické moci. Můžeme jen spekulovat proč čeští komunisté v čele s řemeslníkem – truhlářem Gottwaldem tak zatočili právě s živnostníky. Byla to snad osobní msta člověka, který nedokázal sám podnikat, a proto se dal na politiku nebo v Čechách obvyklá závist, co zcela zdecimovalo živnostenský stav u nás. V okolních komunistických zemích byly živnosti povoleny a komunismus ve východní Evropě přežily.