Zmíněné termíny používají ti, kdo chtějí popsat, jak neprůhledně či přímo korupčně se rozdělují veřejné zakázky v některých důležitých oborech či regionech. Pokud se odněkud vynoří informace, že takový systém funguje v nějakém resortu nebo třeba kraji, vzbudí to vždy značný údiv i znechucení, případě pocit, který známe z knihy Karla Čapka Válka s mloky. „Tak už jsou také tady,“ říkali si v Čapkově knize lidé, když zahlédli například ve Vltavě pod Vyšehradem hřbetní ploutev mloka. Pochopili z toho, že Praha bude v dohledné době srovnána se zemí a zatopena.
Podobné pocity tedy musely vzbudit informace, které přišly z jedné budovy shodou okolností také pod vyšehradskou skalou, konkrétně z ministerstva práce a sociálních věcí. Policie tam zatkla prvního náměstka Vladimíra Šišku a soudce ho poté uvrhl za uplácení do vazby.
Lidé i novináři se začali o případ zajímat, a právě přitom se objevilo podezření, že se náměstek Šiška významnou měrou podílel na aktivitách jedné dosud nepopsané chobotnice, která rozdělovala veřejné zakázky v oblasti informatiky.
Podezření je úplně přirozené, protože jak známo, lidé nerozumějí počítačům, které každodenně používají. Dobře tedy tuší, že jim dodavatelé softwaru i hardwaru mohou prodávat zboží za libovolnou cenu. A což teprve, když jde o dodávky složitých systémů, jaké využívá veřejná správa a konkrétně ministerstvo práce.
O předražených IT technologiích se ostatně mluví často, do této kategorie patří například také pražská Opencard. Kvůli nákupu softwaru byl vyhozen z ministerstva zemědělství náměstek Petr Kušnierz, který byl posléze odsouzen na sedm let za uplácení. Příkladů by se našlo i víc, nejsou však veřejnosti příliš srozumitelné, protože jde o složité IT technologie, kterým nikdo nerozumí.
Zároveň se zadávají miliardové zakázky týkající se modernizace celé veřejné správy, největšími investory jsou v tomto směru ministerstvo vnitra a již zmíněné ministerstvo práce a sociálních věcí.
Po nástupu ministra práce Jaromíra Drábka se začaly předělávat počítačové sítě v celém systému a zakázky, byť rozepsané do desítek takzvaných soutěží, začaly rozdělovat miliardy korun.
Podezřelý na tom mohl být už fakt, že Drábek vystudoval obor IT inženýra a spolu se svým prvním náměstkem Šiškou provozoval před nástupem na ministerstvo počítačovou firmu.
Zakázky byly rozdělovány naprosto neprůhledným způsobem. Někdy proběhlo jen jednací řízení bez zveřejnění, což znamená, že se pozve jediný zájemce, kterému se zakázka prostě předá. Některé soutěže probíhaly tak, že o vítězi cena rozhodovala jen ze čtyřiceti procent, zbytek hodnocení připadal na tzv. kvalitu projektu. Tuto kvalitu může ocenit libovolný úředník libovolně.
Nejzajímavější ovšem byla přestavba systému sociálních dávek, která přišla na víc než dvě miliardy. Tento systém dodnes nefunguje bez chyb, pozoruhodnější je však postup při přidělení zakázky. Před čtyřmi lety uzavřelo ministerstvo vnitra jménem státu smlouvu se světovou firmou Fujitsu. Podle této smlouvy měla Fujitsu zajistit dodávku softwaru pro státní správu. Tuto rámcovou smlouvu využilo právě ministerstvo práce. Neznamenalo to nutně, že nový software dodá Fujitsu. Jak píše například Mladá fronta Dnes, náměstek Šiška, respektive některý z jeho úředníků, místo toho přidělovali subdodávky některým firmám bez výběrového řízení. Šlo celkem o sedmadvacet firem, mezi které patřily středně velké tuzemské společnosti, jako Vítkovice IT Solutions, ATS Telcom, Autocont a podobně.
Nutně to neznamená, že nový software zaváděli jejich pracovníci. Nové programy vypracují a upraví zpravidla zaměstnanci ještě menších firem, často o jednom člověku.
Otázka tedy zní, proč ministerstvo a obecně státní správa volí tento postup. Nakonec i státní úřady zaměstnávají své programátory, kteří se mohou dohodnout s malými firmami. Místo toho dochází k jakémusi gigantickému outsourcingu, kdy ministerstvo práce předá naoko zakázku nadnárodní firmě Fujitsu. Organizaci práce pak zajistí středně velké české firmy a práci odvedou „systémáci“, kteří mívají často vlastní malé firmy.
Vůbec nejde o to obviňovat konkrétní firmy, které se účastní přestavby IT systému na ministerstvu práce. Outsourcing významně prodražuje nákup IT služeb, protože velké firmy typu IBM, Microsoft či Hewlett Packard prodávají svůj software veřejné správě často za třetinovou cenu než soukromníkům, kteří provozují outsourcing. Teprve oni dodají upravené řešení třeba na bázi Microsoft státní správě.
Také v pyramidě subdodavatelů se původní cena průběžně navyšuje – tento model je dobře znám i ze stavebních zakázek. Jde tedy o to, že vzniká nekontrolovatelný prostor otevřený korupci.
Podezření, že nákupy IT skutečně ovládla korupce, právě posílil zásah na ministerstvu práce, kde byl zatčen hlavní organizátor IT nákupů. Policisté tvrdí, že chtěl uplatit firmu OK Systém částkou sto milionů korun. Za tuto cenu se měla zapojit do struktury firem, mezi které se zakázky rozdělují.
„Mloci už jsou tady,“ řekne si pozorovatel dění na úřadech pod vyšehradskou skálou.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Psali jsme:
-635023141272976493.jpg&id=11214)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
