První důvody loňského konfliktu pocházejí už z konce osmdesátých let minulého století, když se změnil projekt na stavbu sídliště Máj. Změna umožnila zvýšení paneláků na osm pater a ubytování pěti set lidí na každém hektaru. Dostavbami byl nejvíc zahuštěn prostor v ulici Václava Volfa.
Další nešťastný krok podnikl koncem devadesátých let českobudějovický magistrát, který určil jeden z domů ve Volfově ulici pro sociální bydlení a nastěhoval tam chudé romské rodiny z městského centra.
Podle bývalé zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové bylo zvoleno snad nejhorší místo, kde mohou vedle sebe žít Romové a Neromové. Jako kdyby to bylo uděláno naschvál.
Volfova ulice i další části sídliště postupně získaly špatnou pověst romského ghetta, odkud se začali stěhovat všichni, kdo si to mohli dovolit. Chudé rodiny musely zůstat, a když se některé z nich dostaly do větších potíží, prodávaly byty či převedly družstevní práva novým majitelům za splátku dluhů často jen ve výši několik desítek tisíc korun.
Následně si od nich byt pronajaly od deseti tisíc korun výše, za dvojnásobnou částku oproti běžnému nájemnému v ulici. Peníze ovšem za ně hradí Úřad práce.
Sociální potíže prohloubila ekonomická krize roku 2009, kdy na Máji vzrostl počet nezaměstnaných o polovinu. Na pracovním úřadě se automaticky hlásili někteří romští absolventi základních škol. Důvodem neschopnosti obstát na pracovním trhu mohla být segregace ve dvou místních školách.
V první polovině roku 2013 se na Máji o polovinu zvýšil počet trestných činů i přestupků. Místní obyvatelé si přitom stěžovali, že řadu kriminálních skutků městská i státní policie prostě ignoruje. Část podsvětí se zaměřila na výrobu a distribuci drog. Uživatelé na Máji jsou známi tím, že nemají zábrany a narkomanskou kariéru prý začínají rovnou aplikací pervitinu do žíly.
Rasový konflikt nastal po rvačce na dětském hřišti, kterou místní tisk interpretoval jako útok Romů na těhotnou bílou ženu. Následovaly tři rasistické pochody, kterých se na straně neonacistů aktivně účastnili i chudí lidé z většinové populace Máje, kteří buď žijí pouze z dávek, anebo vydělávají tak málo, že se bez sociální podpory stejně neobejdou.
V červnu 2014 etnické konflikty na Máji nic nepřipomíná. Na křižovatce ulic Antonína Barcala a Milady Horákové, kde policisté zastavili neonacistický průvod, vyrostla prosklená budova Komunitního centra. Na starost je dostane Salesiánské středisko mládeže, které zde bude provozovat zájmové kroužky a kluby pro mládež od tří do šestadvaceti let.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
