Největší problémy jsou se zákonem o registru smluv, který vypracoval člen klubu TOP 09 a Starostové Jan Farský a ke kterému se ve sněmovně přidalo dalších sedmdesát, převážně koaličních poslanců.  

Zákon předpokládá, že stát, kraje, obce a jejich podniky musí pověsit na internet všechny smlouvy, při kterých jde o veřejné peníze, a rovněž faktury od částky 50 tisíc korun výše.   

Teď se však proti normě vyskytlo tolik námitek, že sami koaliční poslanci uvažují o tom, že zákon stáhnou a nechají přepracovat ministra vnitra. V této chvíli nelze vyloučit, že na ministerstvu zákon zůstane v šuplíku řadu měsíců a že se na jeho úpravách bude pracovat do té doby, než se na něj zapomene.  

Namále má další protikorupční zákon, ústavní novela o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Nebezpečí hrozí zákonu o zadávání veřejných zakázek, který zpřísnil pravidla pro rozdělování veřejných dotací v roce 2012, teď však na ministerstvu pro místní rozvoj vzniká novela, která chce pravidla zase uvolnit.  

Občanská sdružení označují za nekvalitní návrh dalšího protikorupčního zákona, totiž o státní službě. Nový zákon o finanční kontrole, který by zavedl evropská pravidla pro kontrolu peněz užívaných jednotlivými ministry, se začíná podobat yetimu, o kterém už každý slyšel, ale nikdo ho dosud neviděl.  

Nejlepší ilustrací potíží, které má vláda Bohuslava Sobotky s protikorupčními zákony, je přesto zákon o registru smluv. Jde ovšem o potíže, se kterými se musely potýkat i předchozí vlády, které stejně jako ta současná voličům slibovaly, že s korupcí zatočí.  

Základní jsou dvě komplikace. Jednak poslanci s vědomím, že jde o dobrou věc, předložili nový zákon z vlastní inciativy. Neprošel tedy běžným připomínkovým řízením ani důkladnou kontrolou legislativní rady vlády. Proto se mohlo stát, že se dobře míněný zákon míjí svým cílem, když například nutí obce, aby zveřejňovaly všechny své smlouvy, například na pomoc zdravotně postiženým nebo na obědy ve škole.  

Toho pochopitelně dokážou využít různé lobbistické skupiny, které nemají zájem, aby se smlouvy o utrácení veřejných peněz zveřejňovaly. Nemusí jít o bůhvíjak temné mafie. Přidává se tím práce a ještě se zvětšuje kontrola na ministerstvech, na městských úřadech ve státních firmách. Všichni jsou proti a politici, kteří zákon jménem veřejnosti prosazují, s tím mají opravdu velkou práci.  

Nutno teď vládu respektive vládní poslance upozornit, že v této chvíli už nemohou ustoupit a že musí zákon dotáhnout do konce, byť třeba s měsíčním zpožděním. Je to jejich první velká zkouška a úplně selhat v ní nemohou. V plánu je řada dalších a složitějších zákonů a porážka u registru svazků znamená, že to příště může být jenom horší.  

Přesto zatím vláda a ti, kteří ji věří, nemusejí ztrácet optimismus. Potíže nezkušených politiků se daly čekat, teď jen musí prokázat, že mají dobrou vůli.