Dlouhodobé tahanice o to, zda se mají veřejnoprávní média financovat z povinných koncesionářských poplatků nebo z veřejných financí, spějí ke konci. Vláda Andreje Babiše schválila druhou variantu a také byla zveřejněna částka, která těmto médiím bude ze státního rozpočtu přidělena, podotýkám z kapes daňových poplatníků. Není to málo, hovoříme o miliardách korun ročně.

ANO 2011

• ANO 2011

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Následně propuklo rozhořčení veřejnoprávních médií, které je podporováno pravděpodobně těmi, kteří profitovali z dosavadního financování. Zaměstnanci těchto médií vyhrožují stávkou, která snad probíhá v těchto dnech. Nevím, nedovedu posoudit, protože veřejnoprávní média dlouhodobě nesleduji. Jak mě potěšilo, že nejsem ve svém názoru sama, že se setkávám většinově, anonymně „na ulici“ (nemyslím ten seriál…) s lidmi, kteří rovněž nevědí, že zaměstnanci veřejnoprávních médií mají stávkovat, protože rovněž je dlouhodobě nesledují. Prý kromě zaměstnanců těchto médií a politiků si „probíhající stávky“ nikdo nevšiml, a nevšiml by si, ani kdyby trvala rok v kuse a vůbec by se z těchto zdrojů nevysílalo.

To jsou závažné názory, kterými by se měli zákonodárci zabývat. Proč vlastně máme tato média financovat ze státního rozpočtu? Je to snad k udržení moci? Proč není postaveno na dobrovolnosti, kdo si chce jejich programy platit, ať to udělá, jako například u Netflixu a celé řady stanic, které jsou zpoplatněny, a to na bázi dobrovolnosti. Je pravda, že dnešní moderní technologie umožňují, abychom se mohli dívat na kanál, na který chceme, a ty, které jsou hrazeny, tak si zaplatit. Proč stále financovat z veřejných financí „veřejnoprávní média“, která jsou za zenitem potřeb a zájmu občanů.

Byla jsem udivena, jak se „lidé na ulici“ baví o tom, že by preferovali, aby se i tato média stala samofinancovatelnými. Za prvé: z dobrovolných poplatků zájemců, kteří chtějí sledovat mnohdy nepravdy v hlavním zpravodajství, podivné cenzury, či mnohdy zcela stupidní seriály, nebo tisíckrát opakované filmy. Za druhé: ať jsou financována z reklam. I zde záhy zjistíme, kolik společností si bude chtít reklamu zaplatit. Opět se dostaneme na počátek. Zájemci o reklamu budou hodnotit sledovanost a podle toho budou mít zájem o reklamu. Možná, že nakonec na tom budou zastaralá „veřejnoprávní média“ lépe. Že na reklamě vydělají na svůj provoz i investice tak hodně, že jejich kanály nebudou muset sledující hradit, budou zdarma.

Anebo to bude naopak? Nebudou sledující, nebudou reklamy, zaniknou veřejnoprávní média, které považuji za pohrobky dob minulých v kontextu toho, co se na mediálním poli v moderní době odehrává, včetně umělé inteligence.

Udělejme tento pokus (nakonec jsme jich udělali již nesčíslně s dalekosáhlými negativními dopady, jako například GD), tak proč neudělat tento. Určitě by napáchal méně škod, pravděpodobně by byl ku prospěchu a vedl k úspoře veřejných financí.

Asi bychom měli přestat vtloukat lidem do hlavy, co si mají myslet, co je dobré a co je špatné a jak je možné pouze z jednoho zdroje získat ucelené „pravdivé“ informace a ty ostatní raději zakázat, nebo nazvat „dezinformátory“. Nechme lidem svobodu, ať se sami rozhodnou, který televizní či rozhlasový kanál chtějí sledovat. Který jsou ochotni si měsíčně hradit! A možná budete překvapeni, kolik jich nakonec bude.