Hrdiny, například bojovníky za oživení zchátralých historických objektů či zakladatele sdružení pro péči o autistické děti spojovalo jedno: Vnitřní přesvědčení, energie vyzařující do okolí, schopnost nabíjet ostatní, ukazovat jim cestu. Proto za nimi šli další lidé, tušíce, že jsou u něčeho, co dává smysl.

Proč o tom vyprávím v souvislosti se sjezdem ČSSD? Protože energie je přesně to, co naší nejsilnější levicové straně chybí.

Dokáže se nehádat, zvolit si rozumné vedení, umí se shodnout na hodnotách, demokratických procedurách, jisté modernizaci, jakož i zformulovat program, a dokonce ho i přiměřeně důvěryhodné odvyprávět voličům.

Ale jak vidno, nestačí to. Strana Bohuslava Sobotky stále prohrává v oblibě s Andrejem Babisem.

Ten přitom program loví všude možné, žádné hodnoty nemá, jen je kašíruje, procedury v hnutí ANO připomínají sjezdy KSČ z 80. let minulého století a proslulý demokratický centralismus.