Hrdiny, například bojovníky za oživení zchátralých historických objektů či zakladatele sdružení pro péči o autistické děti spojovalo jedno: Vnitřní přesvědčení, energie vyzařující do okolí, schopnost nabíjet ostatní, ukazovat jim cestu. Proto za nimi šli další lidé, tušíce, že jsou u něčeho, co dává smysl.
Proč o tom vyprávím v souvislosti se sjezdem ČSSD? Protože energie je přesně to, co naší nejsilnější levicové straně chybí.
Dokáže se nehádat, zvolit si rozumné vedení, umí se shodnout na hodnotách, demokratických procedurách, jisté modernizaci, jakož i zformulovat program, a dokonce ho i přiměřeně důvěryhodné odvyprávět voličům.
Ale jak vidno, nestačí to. Strana Bohuslava Sobotky stále prohrává v oblibě s Andrejem Babisem.
Ten přitom program loví všude možné, žádné hodnoty nemá, jen je kašíruje, procedury v hnutí ANO připomínají sjezdy KSČ z 80. let minulého století a proslulý demokratický centralismus.
Jenže marná sláva: Voliči jsou ochotni to vše nevidět. Prostě proto, že Babiš nabízí energii, dává pocítit cosi jako vítr změny, což dokáže značnou část lidí strhnout.
Je to paradox. Andrej Babiš se označuje za pravicového politika, ale přitom si dokázal z levice vzít to, co ji dělalo od počátku zajimavou: touhu po reformování poměrů, energii, jistý revoluční zápal.
Aby bylo jasno – teď nemluvím o tom, kam takový zápal občas vedl, ani o tom, kam nás může zavést ten Babišův, ale o energii jako takové.
Díky ní je majitel Agrofertu v kurzu. Vytrhl lidí z rezignace, zatímco sociální demokracii zbyla jen unavená obrana jistot.
Výsledek? Babiš má 30procentní podporu, vidí se jako budoucí premiér, zatímco ČSSD tápe v defenzivě.
Sociální demokraté si na sjezdu správné uvědomili, že Andrej Babiš je největším nebezpečím nejen pro ně, ale že jeho koncept oligarchické státostrany může ohrozit systém liberální demokracie jako takový.
Promysleli i způsob boje proti němu, omezení financování stran, zpřísnění zákona o střetu zájmů a tak dále. Ale stále nepochopili, že pokud si budou voliči Babiše žádat, nic nepomůže.
Nevyslovená sázka na to, že se nadšení pro Babiše vyčerpá samo od sebe, nemusí vyjít. Ekonomika skoro jistě poroste, Babiš je k úspěchu víceméně odsouzen.
Sociální demokraté potřebují víc než jen ujišťování se, že je lepší demokracie liberální než oligarchická. Nestačí ani vymýšlení, jak Babiše brzdit. A – pokud jde o program – ani tradiční levicové rozdávání peněz.
Potřebují leadership, nápady, atraktivitu. Zkrátka pozitivní energii. Což ale – poctivě řečeno, neplatí jen pro ně, ale pro všechny nebabišovské strany, kterým by mělo dojít, že jim jde doslova o život.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
