Úvodem je potřeba připomenout, že autor této glosy byl – coby zaměstnanec Kanceláře prezidenta republiky – v jejím Tiskovém odboru pět let přímo zodpovědný za agendu novinářských akreditací, a to bez výjimky u všech akcí, které se v letech 2008 – 2013 na Pražském hradě uskutečnily.

Většinou se jednalo o formální a do značné míry rutinní záležitost. Stále stejná média, stále stejní novináři, stále stejní fotografové, televizní štáby a jejich produkční. Žádná velká věda. Tedy většinou, u několika akcí s mezinárodním přesahem byla situace jiná.

Např. globálně sledovaný pražský summit prezidentů USA a Ruské federace v dubnu 2010 vyvolal nenaplnitelnou poptávku médií po akreditacích. Počet žádostí asi třicetinásobně převyšoval kapacitu sálu určeného pro tiskovou konferenci prezidentů Baracka Obamy a Dmitrije Medveděva, a to navzdory skutečnosti, že KPR u této výjimečné příležitosti zpřístupnila pro potřeby médií největší prostor Nového královského paláce – impozantní Španělský sál.

Většina žádostí z redakcí od Japonska až po Mexiko musela být logicky zamítnuta. Zamítnuta, nikoli však zrušena.