Pamětníci pomalu vymírají a v loňském roce žádné masmedium nepřipomenulo, že uplynulo 79 let od tzv. „Mnichovského diktátu“ vůči Československé republice. Jako by se to nehodilo, když jsme dnes považováni za 18. spolkovou zemi Německa. Ale podpisem Mnichovské dohody to pro Československo neskončilo, byl to pouze začátek tragických událostí, které se staly osudnými pro miliony evropských občanů, včetně Němců, kteří pod vedením Adolfa Hitlera rozpoutali II. světovou válku.

Pro mladou generaci uvádím, že Mnichovská dohoda, neboli Mnichovská zrada či Mnichovský diktát, byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení pohraničních území Československa Německu. Byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově a ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938.

Zbytek Československa byl nazván Česko-Slovensko a jeho zahraniční politika se dostala pod silný německý vliv. Z odtržených pohraničních území odcházeli do vnitrozemí tisíce Čechů a Moravanů, kterým bylo nutno zajistit ubytování. Přitom Německo si kladlo další požadavky, např. požadovalo,  aby česko-slovenská vláda vydala alikvotní podíl čs. zlata a deviz, který připadal na krytí finančního oběživa v Sudetech. Českoslovenští zmocněnci souhlasili za podmínky, že Německo převezme i alikvotní část československého státního dluhu, což německá vláda odmítla. Pod velkým nátlakem byli zástupci Národní banky československé nuceni podepsat smlouvu s německou Říšskou bankou, podle níž ČSR uvolnila 481 miliónů korun, z toho 465,8 miliónů ve zlatě a zbytek v devizách,  na pokrytí oběživa v zabraném pohraničí – Sudetech.

Česko-Slovenko bylo rovněž donuceno tzv. „prodat“ Německu válečný materiál v ceně 648 041 624  předválečných korun, který nebyl nikdy zaplacen!