Petr Michek: Nechutný bulvár

06.03.2017 21:21

Pod pojmem bulvár si většina z nás představí širokou městskou ulici plnou zeleně a květin, s obchody a s kavárnami, s galeriemi a luxusními restauracemi. Bulváry v evropských městech vznikaly často na místech zbořených hradeb nebo po sanaci chudinských čtvrtí a při výstavbě nových městských částí.

Petr Michek: Nechutný bulvár
Foto: NS - LEV 21
Popisek: Petr Michek

Slovo „bulvár“ či „bulvární medium“ je rovněž používáno pro označení masového sdělovacího prostředku, v němž klíčovou roli hrají emoce, které překrývají význam aktualit a přinášených zpráv. Bulvární média a z nich zejména bulvární tisk se vyznačují zpravidla několika násobně větším nákladem, než mívá seriózní tisk.

Bulvární tisk působí zejména na city a zvědavost svých čtenářů a lze jej charakterizovat navozováním paniky, zvědavosti, skandalizováním politiků a osobností, zejména kulturního života, populismem, povrchním podáváním informací, negativismem, vytvářením tzv. celebrit nebo jejich dehonestováním a předstíráním korektnosti a autoritativnosti. Zveřejňované informace bulvár podává na základě zákulisních informací a „drbů ze společnosti“, které navíc interpretuje podle svých úvah či přání někoho zviditelnit nebo pošpinit.

Poslední dva týdny naše bulvární noviny neustále „pitvají“ kauzu rozvodu Ing. Jiřího Paroubka a jeho ženy Petry Paroubkové, která se odstěhovala ze společné domácnosti. Je až k nevíře kolik úvah a výmyslů si bulvární redaktoři vymýšlejí, aby upoutali čtenářskou pozornost k problému jedné rodiny, která se rozpadá.

V České republice se po čase rozpadá každé druhé manželství. Rozvod rodičů bývá tragédií nejen pro samotnou rodinu, ale zejména pro děti, které se v rodině narodily. Ty většinou ztrácejí jednoho z rodičů a rodinné zázemí. Případným odstěhováním ztrácejí rovněž školu, kterou doposud navštěvovaly a také své kamarády. V nové škole a v novém prostředí se cítí většinou jako cizinci a dlouho jim trvá, než navážou nové přátelské kontakty se spolužáky a s novým prostředím.

Přejme Jiřímu Paroubkovi nadhled, sílu a trpělivost

Pokud si bývalí partneři uvědomí, že i když přestávají být manželi, tak zůstávají rodiči a dokáží se domluvit a rozejdou se tzv. „na úrovni“ a zůstanou i po rozvodu v kontaktu, tak ideálním řešením bývá střídavá péče o společné potomky nebo dodržovaná domluva a harmonogram návštěv dětí jedním z rodičů.

Druhou možností, dost často aplikovanou, je dohoda na dočasném zachování rodiny pro děti před rozvodem. Pokud se partneři – manželé už navzájem odcizili, ale dávají přednost zachování rodiny, tak rozvod odkládají na dobu, až děti dospějí a tzv. „vylétnou z hnízda“. Přitom v soukromém životě si žijí vlastní život a dělají co uznají za vhodné, aniž by to poškodilo rodinu jako celek. Děti a jejich výchova mají v tomto případě vždy přednost. Mnohdy to děti nepoznají a prožijí relativně šťastné dětství s oběma rodiči.

Odchod manželky Ing. Jiřího Paroubka ze společné domácnosti se stal vítaným soustem pro náš bulvární tisk. Co by také pořád vymýšleli, když se mohou dva týdny pitvat v lidském neštěstí, což rozpad každé rodiny zajisté je. Zejména, když rozpad rodiny jeden z partnerů nečeká a je to pro něj jako “úder bleskem“.

Málokdo z vás se asi zeptá, kdo že je Ing. Jiří Paroubek. Jiří Paroubek je známý český politik, bývalý poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ministr pro místní rozvoj a bývalý předseda vlády ČR a též bývalý předseda ČSSD a Lev21-Národní socialisté, takže je vítaným soustem pro bulvární zpravodaje a bulvární média, která nechutně pitvají jeho soukromí, aniž by si uvědomila, že jejich činnost je neetická a nemorální!!!

Jak bylo již výše řečeno, každé druhé manželství se v České republice rozvádí a rozvody se nevyhýbají ani známým osobnostem a čelným politikům. Proto přejme Jiřímu Paroubkovi v této nelehké životní situaci nadhled, sílu a trpělivost, aby se mu v zájmu dcery Margarity podařilo manželství udržet. V případě rozvodu ať se mu s manželkou podaří vytvořit podmínky pro zdárný rozvoj jejich dcery, protože dítě za nesoulad rodičů nemůže.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.