Doposud jsem se domníval, že každé periodikum má své zaměření a svůj úhel pohledu na svět, což pochopitelně preferuje, přesto však vládne alespoň nějakým intelektuálním minimem, které mu umožňuje pochopit, že někdo může vidět tentýž problém z jiného úhlu, může mít na jeho řešení jiný názor či recept a to aniž by ten dotyčný nutně musel být hajzl. Račte prominout můj slovník, jsem původem ze Žižkova a tam mluvíme „vodorovně“. Také jsem žil v bludné představě o vedení rozhovoru novinářem. Předpokládal jsem, že autor článku o pojednávaném problému něco ví a vhodně kladenými otázkami zjišťuje stanoviska zpovídaného a umožňuje tak čtenáři zajímavé a různé pohledy na dané téma.

Z toho všeho mne Respekt tímto článkem rychle vyvedl. Předpojatá agresivita čpí z každého položeného dotazu. Příkladem je otázka, proč jako zdroj informací uvádí p. JUDr. Křeček Parlamentní listy. Doporučil bych panu redaktorovi, aby zalistoval archivem příspěvků a dopisů čtenářů Respektu a u každého si zhodnotil důvod nezájmu jeho listu o daný názor. A u jiného, především denního tisku není situace jiná. Fantastická je pro mne třeba poznámka o boji pana Křečka proti liberalizaci nájmů. Doporučoval bych panu redaktorovi promluvit si s kterýmkoli technikem správy nemovitostí o nákladech na provoz a údržbu domů (bytových), o výši nájmů ve vztahu k těmto nákladům atd. Zcela jistě se dozví něco vskutku nového o lichvě.