Ty doby okurkových sezon se už asi nevrátí. Jen si vezměte letošek. Událost za událostí! Doma i ve světě.

Dlouhé ruce (či prsty?) islamistů zasahují až do Evropy a mnoho rodin dělají nešťastnými jen proto, že teroristé dostali chuť odpálit bombu umístěnou na těle obětujícího se individua či odloženou někde poblíž v křoví nebo odpadkovém koši či v restauraci, na letišti, ve vlaku či autobusu. Zabitého tátu či mámu dětem už nikdo nevrátí. Do konce svého života ponesou potomci pořádnou bolest na duši.

A jak je to vůbec s námi? Ministerstvo vnitra, vláda a bezpečnostní složky tvrdí, že nemají informace o možném teroristickém útoku. A co budou říkat potom, až k němu dojde? Experti z různých oborů mimo tajné služby jsou přesvědčení o tom, že k němu u nás opravdu dojde. Je toho plný internet. Jde jen o to, kdy a kde. Jako šíření poplašné zprávy mi to vůbec nepřipadá. Stejně jako konstatování, že my – běžní lidé z chodníku – na takovou událost nejsme připraveni.

I když…