Brusel chce "přísně kontrolovat použití peněz" ze strany Turecka. Jsem zvědavý, jak bude Evropská komise kontrolovat tureckou vládu, když nedokáže prosadit ani to, aby vlastní členské země plnily smlouvy. Itálie a Řecko již měsíce nekontrolují hranice Evropy, ačkoliv jak italské tak řecké banky závisí na evropských penězích. Naopak premiér Renzi dlouho blokoval třímiliardový obchod s Tureckem a žádal jako podmínku další výhody pro sebe. Ve středu mu Evropská komise ustoupila a ohlásila, že se Itálie smí ještě více zadlužit a oficiálně to zdůvodnila migrační krizí. V této atmosféře bazaru má Brusel slabé karty, protože mezitím tureckému prezidentovi Erdoganovi již tři miliardy nestačí a požaduje dvě navíc. Migranty používá k vydírání Evropy, která je vydíratelná z vlastní viny.

Evropské elity umí o svých hodnotách pateticky řečnit, ale neumí je bránit. Jakoby nechápaly, že západní hodnoty nejsou přirozené jako dýchání. Právě proto, že život lidí zlepšují, tak jejich uskutečnění a zachování musí být prosazováno silou. Jeden z mnoha důvodů proč tomu tak je, je naprogramovaná konfliktnost vztahů mezi společenskými systémy, ideologiemi a náboženstvími.

Čeká se na důraznou akci

Prostor, na kterém mají být evropské hodnoty uplatňovány je třeba (a to i násilím) bránit. A vůbec není paradoxní, že násilí slouží k obraně hodnot ze své podstaty mírumilovných. Je to nezbytné právě proto, že jsou vždycky jenom výjimkou, dočasně existující pevninou uskutečněných ideálů v záplavě chaosu. Tento ostrov je ale třeba neustále bránit anebo bude zaplaven. Přesně to Evropě hrozí.