Navíc se v těchto kritických postojích zřejmě odráží poněkud směšné české představy, že eurokomisaři jsou od toho, aby své zemi ve svých oborech zajišťovali nějaké výhody.

Na Ukrajině více než týden vládne příměří a několik dní se tam už dokonce nestřílí a neumírá následkem bojů. Ruský prezident Putin stále tvrdí, že Moskva do událostí nezasahuje a tak si jen čile telefonoval se svým ukrajinským protějškem Porošenkem, což je oproti nedávné minulosti pokrok. Evropská unie a USA sice v pátek vyhlásily zpřísnění protiruských sankcí, ale zároveň oznámily, že pokud příměří bude fungovat, sankce zase změkčí.

Separatistická vojska s ruskou podporou se před klidem zbraní zastavila u Mariuopolu na břehu Azovského moře, takže Rusko alespoň zatím nemá pozemní přístup na anektovaný Krym a snaží se spojení zajistit jinak – oznámilo stavbu ohromného mostu přes Kerčskou úžinu za bratru 200 miliard korun. Ruský národní bohatýr známý už z čečenské a jiných válek, ještě nedávný přední separatistický vůdce vystupující tentokrát pod jménem Strelkov pak na konci týdne bouřil v médiích, že prý zrádci v okolí Putina připravili Rusko o velké vítězství.

Čtyřicet rodin Volyňských Čechů, kteří se už půl roku neúspěšně snaží, aby byli z Ukrajiny repatriováni do Česka, našlo zastání u prezidenta Zemana, protože stát je prý státem pouze tehdy, když se dokáže postarat o své zahraniční občany, což je při prezidentově často vyžadovaném důrazu na přesnost poněkud překvapivé, protože Volyňáci jsou sice naši krajané, ale občané Ukrajiny. 

Prezident Zeman také vyrazil do Paříže na návštěvu francouzského prezidenta Hollanda a s sebou si vzal i svého v poslední době věrného spolubojovníka v mnoha záležitostech, vicepremiéra Babiše. Ten si pak postěžoval, že ho na letišti francouzská celnice nepoznala a ještě si myslela, že si z ní dělá legraci, když říká, že je ministr a jede za jejím prezidentem. Možná by to příště vyřešil diplomatický pas.