Diskusí pod svými články se ze zásady nikdy neúčastním. Občas je proletím, ale reagovat na některé ubožáky, demagogy a frekventanty 4. cenové by byla naprostá ztráta času. Těm lidem není pomoci. Ale je to jejich vizitka, nikoli moje. 

Ale nestěžuju si. Zvláště pak, když tyhle ubožáky bohatě vyvažují lidé, kteří mi naopak píšou krásné maily. Nemám potřebu se jimi chlubit, ale pro tentokrát udělám výjimku. Ne kvůli sobě, ale abych se s vámi podělil o skličující svědectví ze současné Kanady, které navíc krásně doplňuje a rozvíjí to, co jsem tu nedávno psal já.

Tohle mi z Vancouveru napsal můj dávný kamarád Víťa Suchodol, bigbíťák, rocker, bubeník, se kterým, kdyby tenkrát nepláchnul do Kanady, jsme možná hráli v jedné kapele. Zveřejňuju to s jeho svolením a kvůli kontextu v plném znění. Doplnil jsem pouze diakritiku.

Ahoj, Petře!

Přeju do 2019, ať se ti všechno daří, pokud se nezblázníme z dění kolem nás.