Střechou celého balíčku je návrh nařízení o správě Energetické unie a jejích jednotlivých součástí – tedy energetické bezpečnosti, vnitřního energetického trhu, energetické účinnosti, snižování uhlíkových emisí, a aktivit spojených s výzkumem, inovacemi a konkurenceschopností.

Vytvoření efektivního mechanismu správy Energetické unie se může ukázat být významným testem soudržnosti EU v současné složité době. A toto téma přímo vybízí k tomu, aby se tímto testem stalo. Není pochyb o tom, že právě na symbióze energeticko-klimatických priorit může Evropa postavit svoji budoucí prosperitu. Vytvoří-li, či bude-li pokračovat ve vytváření uceleného cyklu počínaje vzděláním, výzkumem a vývojem, inovacemi, rozvojem zpracovatelského průmyslu, síťových služeb, digitalizace a efektivní alokace finančních zdrojů se zaměřením na komplexní pokrytí výzev z těchto priorit plynoucích, může vskutku v tomto oboru získat a vytvořit globální, dlouhodobou konkurenční výhodu a prokázat zcela praktický smysl své existence.

Problém je v tom, že nynější furiantské hašteření příliš nenahrává nalézání společných jmenovatelů, když právě v oblasti klimaticko-energetického mixu se národní pohledy v Evropě poměrně výrazně odlišují.