Poté co Brusel se šrámem přestál teroristické útoky a alespoň napovrch se oklepal z jejich následků, a po následných, těmito útoky zasažených, velikonočních svátcích, se běh dění v evropské agendě opětovně naplno spustil (což tak bohužel zcela neplatí pro veřejnou dopravu různých módů v evropské metropoli, zvláště pak tu leteckou).
Pokud by se člověk zamyslil nad tím, jaké téma rezonovalo od post-velikonočního úterka dodnes, a netýkalo se bezpečnostních opatření a boje proti terorismu, zajisté by se favoritem staly snahy o oživení finančních toků. Snaží se o to různé instituce na všech frontách. Nejvíce rezonujícím tématem z této „ošatky“ stále zůstává dozvuk rozhodnutí Evropské centrální banky z 10. března a rezultující a stále aktuální výše úrokových sazeb, která se propadla do záporu. Debata na toto téma se zcela legitimně dotýká toho, zda „něco takového“ je vůbec oprávněné a možné, a zaměřuje se též na dopady, které takováto politika bude mít na banky a zvláště pak následně na jejich klienty. Nastalá situace otevřela diskusi, zda měnová politika jaksi nepřekročila své obvykle vymezené hranice a za každou snahu se nesnaží učinit něco, co jí snad buď ani nepřísluší, anebo co by měla daleko efektivněji a přirozeněji provádět jiná složka z množiny hospodářských politik – zvláště pak ta strukturální.
V čase, kdy pozornost v Praze byla zaměřena na návštěvu čínského prezidenta, hostil Brusel summit věnovaný vztahu Unie vůči druhému z globálních populačních gigantů – Indii. Jeho obsah se nemohl nevěnovat úsilí v boji proti terorismu, nicméně jádrem bylo ekonomické partnerství. Společný průnik se týká zvláště evropských investic do indické infrastruktury a jejich financování, ztělesněné dosud největší půjčkou EIB, kterou tato s Indií uzavřela i otevřením kanceláře EIB v New Delhi. EU i Indie nalezly společnou řeč v tom, kam mají být tyto finanční toky především směrovány – na naplňování projektů čisté energie, klimatu a vodní hospodářství v kontextu závěrů loňského pařížského globálního summitu.
Konference k inovativnímu podnikání, konaná v Haagu v rámci nizozemského předsednictví pod záštitou EIB a EIF, vedla k oznámení nového sekuritizačního nástroje pro evropské banky (SISI; SME Initiative Securitisation Instrument). Ten by měl umožnit lepší dostupnost úvěrů pro malé a střední podniky za příznivějších cenových podmínek. SISI má umožnit a ulehčit malých a středním podnikům současně využívat i podpory v rámci programu COSME, cíleně zaměřeného právě na ně.
Pokud zůstaneme na finančním trhu, můžeme pokračovat v duchu příznivých zpráv, spojených tentokrát s naplňováním vize Unie kapitálových trhů a jejího akčního plánu. Od počátku dubna letošního roku díky novele směrnice Solvency II je umožněno, aby se pojišťovací firmy, disponující dlouhodobými finančními zdroji, mohly účastnit projektů financování infrastruktury. Lze připustit, že opatření podobného typu mají na oživení investiční aktivity silnější dopad, než extrémně uvolněná měnová politika, vedoucí k nastolení záporných úrokových sazeb.
Autor je poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
