Petr Zahradník: Integrovaný přístup k fondům EU - perspektivní způsob pro příští období

08.12.2019 21:37 | Zprávy

Velmi zásadní téma představuje pro budoucí kohezní politiku i pro její využívání v rámci regionů České republiky integrovaný územní přístup a diskuse o něm.

Petr Zahradník: Integrovaný přístup k fondům EU - perspektivní způsob pro příští období
Foto: Repro ČT24
Popisek: Ekonom Petr Zahradník

Zcela zásadní v tomto kontextu je, aby se integrovaný územní přístup (v pojetí integrovaných územích investic /ITIs/ i místních akčních skupin /CLLD/) neaplikoval pouze jako reziduální položka v rámci priorit tematické koncentrace, ale aby tato metoda byla aplikována i v rámci všech tematických priorit, resp. všude tam, kde dává smysl.

V praktickém uplatnění jde o to, jak lépe a hodnotněji využít omezené veřejné zdroje (v daném případě z EU), tedy 1% HDP EU, anebo 2% průměrných veřejných investic EU, když v některých zemích se Rozpočet EU podílí na veřejných investicích podstatně více, kupříkladu v České republice cca 40%. A Rozpočet EU je téměř výlučně investičně orientovaný. Právě to, ve spojení s výrazně kladnou čistou pozicí České republiky vůči Rozpočtu EU (od počátku členství do současnosti cca 800 mld. Kč) vytváří jednu z posledních příležitostí, jak tyto výchozí podmínky využít kvalitativně novým způsobem – jedním z projevů tohoto kvalitativně nového způsobu je též integrovaný územní přístup.

Zlatá éra kohezní politiky (bez ohledu na faktor soustavného bohatnutí České republiky vůči průměru EU) je již za námi. Chceme-li optimalizovat naši pozici vůči Rozpočtu EU, musíme se vedle koheze poohlédnout i jinde. Kohezní politika svého vrcholu dosáhla již v období 2007 – 2013 (kdy se na Víceletém finančním rámci podílela cca 36%); pro období 2021 – 2027 se její podíl sníží přibližně na 25,8%. Souběžně s tím pak podíl centrálně řízených a jim podobných programů v období 2021 – 2027 vzroste až na 39% Víceletého finančního rámce (z nynějších 21,6%).

Současně však pro Českou republiku stále zůstává obrovský potenciál pro realizaci integrovaných projektů v rámci kohezní politiky. Spolu s Portugalskem a Polskem se u nás kohezní politika stále podílí bezkonkurenčně nejvyšším procentem z pohledu využívání prostředků Rozpočtu EU podle jednotlivých programů (v našem případě více než 66%; Polsko – 63%, Portugalsko – 59%; průměr EU v dosavadním průběhu čerpání během nynějšího období činí 26,6%). I proto u nás existuje stále značný objem prostředků, které je možné vzájemně integrovat.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Sebevražedná politika EU

Souhlasím s tím, co píšete ve článku ,,Evropa si nemůže dovolit dál přehlížet realitu". Ale kdo přesně je odpovědný za tuto sebevražednou politiku EU? Kdo je ta Evropa, kterou zmiňujete? Podle mě to lidé nejsou. Ti jsou proti tomu, co jako politici EU prosazujete nebo jestli to nejsou politici, tak ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Co přinese Trumpových 28 podmínek?

12:26 Zbyněk Fiala: Co přinese Trumpových 28 podmínek?

Tajný seznam podmínek pro mírové urovnání ukrajinské války je venku. Uchytí se?