Míra inflace v říjnu vykázala s ohledem na poslední předchozí vývoj poměrně silnou dynamiku, která však rozhodně nebude v této podobě dostatečným argumentem pro uskutečnění výstupu z politiky kursového závazku ze strany ČNB. K tomu by bylo zapotřebí ještě viditelnější inflační vzlínání směrem k 2% cíli, opírající se zejména o poptávkou tažené tlaky. I tak však říjnová meziroční inflace ve výši 0,8 % a její meziměsíční růst o 0,3 % představují krok v tomto směru. Říjnové cenové mikro-zvýšení je především záležitostí tří tržních segmentů - vzrostly ceny oděvů a obuvi, pokles cen pohonných hmot byl výrazně méně významný než v předchozím období a zřejmě jediný poptávkou tažený vliv souvisel s cenami ubytování, stravování a segmentu volného času, který však byl stále velmi slabý. Nadto proti němu působil dopad cen potravin. Lze očekávat pokračování tohoto vývoje cenové hladiny v umírněné podobě kamsi k úrovni 1,5 % meziročně v průběhu nadcházejícího pololetí.

Ve službách jako celku nějaký dodatečný impuls k zažehnutí alespoň umírněné inflace prozatím očekávat nemůžeme, resp. lze jej pozorovat jen v jejich určitých segmentech, což však k významnějšímu dopadu na celkovou cenovou hladinu jistojistě nepovede. Velmi skromný růst služeb významně zaostává za růstem celé ekonomiky prakticky ve všech svých složkách. Jediný přesvědčivě rostoucí segment v sektoru služeb představuje ubytování a stravování, jež vykázaly růst o 6,3 % meziročně (ještě se k nim vrátíme v nadcházejícím odstavci). Ostatní činnosti služeb s mírně plusovým či minusovým znaménkem oscilovaly okolo jejich celkového výkonu, kterým byl přírůstek 0,6 % meziročně. Nad ním se pak pohybovaly  služby v administrativních a podpůrných aktivitách (+1,7 % meziročně) a informační a komunikační služby (+1,4 % meziročně). Téměř identicky jako celek se vyvíjely objemově významné realitní služby (+0,4 % meziročně); pokles byl pak zaznamenán u dopravních, skladovacích a logistických služeb (-0,9 % meziročně) a u profesních a vědecko-technických služeb (-0, 7% meziročně).