Onen Teror ctnosti totiž popisoval mediální smršť a společenský lynč nad autorem, který si dovolil na podzim 2010 nastavit Německu nemilosrdné zrcadlo v podobě otevřené kritiky tamních poměrů – hospodářských, sociálních, kulturních, etnických atd. Podotkněme, že tak učinil pět let před osudovou větou Angely Merkelové „Wir shaffen das“. Jeho „zrcadlo“ mělo podobu knihy „Německo páchá sebevraždu“. Když ji dnes otevřeme, jsme až šokováni tím, jak jasnozřivý a prorocký (bohužel) tehdy autor byl. Dnes nás dělí od onoho výroku německé kancléřky, která de facto otevřela Evropě brány k sebezničení, dalších pět let. Čtěme tedy věty z té Sarrazinovy analýzy a prognózy bohatší o zkušenost nabytou tím nepříliš povedeným desetiletím.

Co říká vydavatel o autorovi): Thilo Sarrazin (*1945) je jedním z nejvýraznějších německých politických myslitelů současné doby. Tento ekonom, špičkový úředník a politik dosáhl doktorského titulu na univerzitě v Bonnu (disertace o vědecko-teoretických problémech hospodářských dějin z hlediska kritického racionalismu), působil mj. na Spolkovém ministerstvu financí a v berlínském senátu či v představenstvech Německých drah a Německé spolkové banky a je (byť značně kontroverzním) členem německé sociální demokracie (SPD). Sarrazin je autorem několika knih, z nichž zdaleka největší ohlas vzbudila kniha Německo páchá sebevraždu - s podtitulem Jak dáváme svou zemi všanc; (originální název knihy zní doslova „Německo se ruší“, kde „se“ znamená „samo sebe“), která se od svého prvního vydání v srpnu 2010 dočkala již mnoha reedic a stala se jednou z nejprodávanějších knih v německojazyčném prostoru v posledních desetiletích. Už to, že se v Německu tato kniha stala nejúspěšnějším poválečným bestsellerem v kategorii literatury faktu, svědčí o tom, že jde nikoli o knihu určenou převážně odborníkům – specializovaným politikům, ekonomům a sociologům –, ale široké veřejnosti.

Autor v ní i na základě svých bohatých zkušeností z politiky a státní správy podává – bez ohledu na diktát politické korektnosti – břitkou, především na číslech a statistikách založenou analýzu toho, jak Německo – podle jeho názoru – podkopává samotné základy svého budoucího blahobytu, sociálního smíru a společenské stability. Sarrazin spatřuje ohrožení v kombinaci nízké porodnosti, přebujelého sociálního státu, který až příliš nabízí a ne dost požaduje, a především problematické imigrace zejména z muslimských států, která hrozí během nemnoha desetiletí zcela proměnit ráz hostitelské země. Právě autorova kritika v průměru obtížněji integrovatelných přistěhovalců tureckého či arabského původu, oproti nimž pozitivně vyzvedává např. příchozí z východní Evropy, Indie nebo Číny, vyvolala – zčásti kvůli určitému posunu až překroucení při prezentaci Sarrazinových názorů v médiích či jeho oponenty – nejostřejší kritiku a nejbouřlivější diskusi.

Ze Sarrazinovy knihy jsme dnes vybrali závěrečnou část, kde líčí stav (tehdejších) věcí a předkládá nám dva scénáře. Zde Sarrazin poprvé překračuje rámec čisté faktografie a popouští uzdu i troše fantasie. Ale posuďte sami: je to ještě fantasie, nebo už kus námi zakoušené dnešní reality?

SEN A NOČNÍ MŮRA