Z toho, co o něm vypovídají životopisná a profesní data, je zřejmé, že je to ryzí konzervativec na poli politické ekonomie a filosofie ekonomie a politiky.

Česky vyšla jeho kniha Podivuhodná dobrodružství Jonatana Gullibla, kterou nakladatel charakterizuje lakonicky těmito slovy: „Příběhy o supech, zlodějích, moci politiků a principech svobodné společnosti. Kniha Kena Schoollanda, která dostupnou formou vysvětluje školním dětem principy svobodné společnosti.“ Podrobněji řečeno, jde o sérii příběhů fiktivního hrdiny, který prochází, trochu jako ten Komenského poutník nebo Voltairův Candide, oním „lusthausem“ dneška se všemi jeho pokřivenostmi, chybami a slepými uličkami, vedoucími zpravidla ke společné příčině, a tou je sociální inženýrství, tak protikladné ke svobodnému jednání, úhelnému kameni veškerého Schoollandova myšlení a psaní. Je velmi záslužné, že vycházejí i takového knihy, prostou a pochopitelnou formou přibližující složité a komplikované fenomény – na půdě dějin filosofie svého času podobnou průkopnickou roli sehrál Sofiin svět Josteina Gaardera.

Svou motivaci a důvody k sepsání knihy, celý svůj myšlenkový grunt, popsal Schoolland v závěru, v Epilogu. Tomu předchází řada relativně krátkých, ale výživných historek „s poučením“ Pro tentokrát postavíme vůz před koně a začneme od konce, ať víme, co čeho jdeme. A pak budou následovat vybrané kapitoly metaforicky zachycující to, v čem žijeme.

Epilog

Filosofie této knihy vychází z uznání principu, že člověk vlastní sám sebe. Každý vlastní svůj vlastní život. Popírat to znamená tvrdit, že někdo jiný má větší právo rozhodovat o vašem životě než vy sami. Žádný jiný člověk nebo skupina lidí nevlastní život váš, stejně jako vy nevlastníte životy druhých.