Čapek byl neuvěřitelně pilným žurnalistou, jeho články, sloupky, statě, cestopisné črty, fejetony a další novinové výtvory už zabraly v různých vydáních několik desítek svazků. A tak jsem z jednoho z nich vybral smutně veselý text, který vycházel na pokračování na jaře 1920. Nová republika byla v plném běhu, včetně nešvarů, okatých hloupostí a arogantního amatérismu všelijakých politických takyherojů. A protože nás zanedlouho taky čekají jisté volby, byť nikoli parlamentní, tak si říkám, že poučit se člověk má vždycky. To mu totiž nikdo nevezme.

NEBOJSA KANDIDUJE

1. U Státních nezaměstnanců

Soudruzi a soudružky,

náš třídně nejuvědomělejší stav, třída Státních nezaměstnanců, je ohrožena ve své existenci. Uvádím vám strašný příklad z nedaleké Vídně. Tamní Syndikát Státních nezaměstnanců se usnesl žádati pro každého nezaměstnaného novoroční nákupní přídavek 1000 K; ale námezdníci kapitalismu a vykořisťovatelství, vládnoucí dnes na Ringstrasse, dali odpověď neuvěřitelnou: zamítli tento požadavek!

Táži se vás: zachovala by se vláda Tusarova, zaprodaná Rašínovi, Dykovi a jiným velkofabrikantům, jinak? Nikoliv! Občané, volte mou kandidátku!

Volte ty, kdo vám zaručí vaše práva a postarají se o reformu zákona o nezaměstnanosti, jejíž program je tento: