Uvědomme si, že tou dobou okupanti vymazali z mapy obce Lidice a Ležáky. Denně se vylepovaly vyhlášky a četly seznamy popravených Čechů. Společné úsilí nacistů a jejich napomahačů přineslo ovoce. Parašutisté byli díky zradě jednoho z nich zlikvidováni, podobně jako většina statečných českých občanů, která jim jakýmkoli způsobem pomáhala.

Úkolu psychologického nátlaku se ze své funkce protektorátního ministra lidové osvěty chopil E. Moravec. Krátce po spáchání atentátu on a celá vláda organizovali po celém protektorátu manifestace, které měly ukázat oddanost Čechů Říši. Pronášely se projevy, vyhrožovalo, slibovalo, básnilo o společné cestě Čechů s Němci a vyvolával pocit velkého dluhu vůči Říši. Vše vyvrcholilo 3. července 1942 v Praze na Václavském náměstí. Slibem národa.

Několik projevů z této doby vám přiblíží jednoznačně atmosféru té chvíle. Můžete si jenom říci: I takoví jsme byli.

Rozhlasový projev Dr. E. Háchy dne 30. května 1942

Občané!

Pokládám za svou povinnost v této vážné chvíli připomenout vám některé skutečnosti. Když pan Beneš tak žalostně politicky selhal, byl jsem na sklonku roku 1938 zvolen řádně podle ústavy třetím presidentem. Český národ stál tu všemi opuštěn, Anglií a sovětským Ruskem zrazen. Tento stav zavinila politika dr. Beneše, který vždy stavěl zájmy demokraticko-židovského kapitalismu před potřeby naší národní budoucnosti.